Panenáci :D

Ty v životní velikosti chci domu!

Ale nevím, jestli by se mi vešli oba do postele :D

asi ne! :D

Tom bude spát na zemi!

Twins :-)

Je to možný? Zejtra je už zase 1. září!

a naše ulhaný chlupatý frajerky budou mít zase narozeniny!

To bude určitě kalba s "kamarádama" který se chtěj jenom zadarmo nažrat :D známe svý lidi :D

Attractive danger *22 - KONEC

Ještě opravdu dlouho jsem tam stála schovaná za dveřmi a poslouchala je. Nebo spíš už jenom tak napůl. Pořád mi totiž v hlavě zněla jak Georgova, tak možná ještě víc Tomova slova, že ji miloval. Nebo ji možná miluje ještě pořád a mě měl jenom tak pro pobavení.

Nevěděla jsem, jestli víc řešit to, co řekl Tom, a nebo to, co jsem se dozvěděla od Georga, že je Tom kápo mafiánského gangu.

Zavřela jsem oči a snažila si ujasnit, co jsem právě slyšela.

Zapletla jsem se s mafiánským bossem. Stručně řečeno.

"Uff," opřela jsem se o zeď vedle dveří, kde stále ještě probíhal rozhovor, který jsem už ale raději dál nevnímala. Tohle na mě bylo trochu moc.

Jak mi mohl něco takového zatajit? Chtěl mi to vůbec někdy říct? Nebo chtěl prostě pořád mlčet, dokud neodjedu? To jsou otázky které mi běhaly hlavou jedna za druhou. A pořád dokola.

Z mého přemýšlení, nebo spíše řečeno šoku, mě probral o až zavrzání židlí, když se ti dva zvedali a s největší pravděpodobností mířili ven z místnosti. Tam kde jsem stála já.

---

Rychle jsem ode dveří odskočila a vyběhla schody do patra co nejrychleji a zároveň nejtišeji, jak jsem dokázala.

Shora jsem ještě sledovala jak odcházejí a pak zapadla do ložnice. Opřela jsem se o dveře a tak nějak jsem konečně chápala, do čeho jsem se zapletla.

Najednou jsem se začala bát. S kým jsem se to vlastně zapletla. Nic jsem o něm nevěděla a klidně jsem to nechala dojít tak daleko.

Slepě jsem mu věřila. A teď tohle. Mafiánský boss. Bože já jsem blbá.

Nechala jsem se oblbnout jeho hezkou tvářičkou. Jak jsem si mohla myslet, že by mi mafián říkal pravdu.

Co když ani nikdy neplánoval můj návrat domů? Co když mě tu bude držet jako rukojmí? Co já vím. Začala jsem propadat panice. Toho člověka, se kterým jsem se vyspala jsem absolutně neznala. A vypadá to, že se mi to vymstilo.

Jak se k němu mám teď chovat? Mám dělat, že jsem nic neslyšela? Že nic nevím? Nebo to na něj mám na férovku vybalit? Ještě aby se mi to nevrátilo. Řekne, že když všechno vím, mohla bych to někde říct a zamkne mě tady.

Sakra pes. Co teď mám dělat? Utéct?! Napadlo mě jako první. Už jednou jsem přes ten plot lezla. Sice s jeho pomocí, ale třeba bych si poradila i sama.

Chytla jsem své oblečení, které se tu válelo a naházela ho do svých naštěstí ještě nevybalených tašek. Nebyly zrovna lehké, když jsem je táhle ke dveřím, ale co můžu dělat. Nenechám mu je tady. Vrátila jsem se k oknu, abych se podívala, kde s Georgem jsou.

Seděli na terase, pokuřovali a pokračovali ve své konverzaci. Fajn, kdybych to vzala zadem, mohla bych jim nepozorovaně proklouznout.

Naposledy jsem se rozhlédla po pokoji a povzdechla si. A já k tomu šmejdovi začínala opravdu něco cítit. Nejen že byl skvělý milenec, myslela jsem, že je v něm i kousek dobrého člověka. Do dneška.

Dokonce jsem přemýšlela, že bych mu nabídla peníze, aby se tu vyplatil a mohl odejít se mnou. Ušklíbla jsem se. S tím je po tom co jsem slyšela konec. Lhal mi. Měl tolik příležitostí, aby mi to mohl říct a ani jednu z nich nevyužil.

Otočila jsem se rozhodnutá odejít, už jsem měla ruku na klice, když jsem uslyšela kroky na schodech. Zachvátila mě panika. Vrátila jsem se k oknu a mrkla dolu, abych se ujistila, že Georg sedí na terase sám a kroky tudíž musí patřit jedině Tomovi.

Neměla jsem kam utéct. S hrůzou jsem čekala, kdy se otevřou dveře. Jaký paradox, ještě včera bych za něj dala ruku do ohně a teď se ho bojím.

Srdce jsem měla až v krku, když se klika pohnula a dveře se začaly pomalu otvírat.

"Lauro, spíš?" nakoukla dovnitř Tomova hlava. Když si všiml, že postel je prázdná, otevřel dveře dokořán a vešel dovnitř.

Nechápavě se na mě zadíval, když mě viděl oblečenou a připravenou k odchodu. Polkla jsem a absolutně nevěděla co dělat. Mohla jsem jenom čekat.

"Lauro, co se..," nedopověděl, protože si všiml připravených kufrů vedle dveří. Založila jsem si bojovně ruce na prsa a oplácela mu jeho pohled.

"Tys..tys nás slyšela že?" odtušil z mého chování a svěsil ruce. Jen jsem kývla a couvla pár kroků, když se ke mně přiblížil.

"Jak, jak jsi mi jenom mohl něco takového zatajit?!" řekla jsem a neuhýbala pohledem. Připadalo mi, že když uhnu pohledem, ukážu svojí slabost. A to jsem nechtěla.

"Ty se mě bojíš?" zamumlal jakoby smutně, když jsem před ním ustoupila.

"A co bys čekal?" zakroutila jsem hlavou a čekala, jestli z něj něco vypadne.

"Právě proto jsem nechtěl jsem, aby ses to dozvěděla, bála by ses mě.

Nechtěl jsem tě vystavovat nebezpečí, ale asi jsem tě stejně nechtě vystavil," podíval se na mě.

"To pořád nevysvětluje to, proč si mi to zatajil, Tome. Chápeš, že já ti věřila?" vykřikla jsem hystericky.

"A pak se zčistajasna dozvím, že jsi úplně někdo jiný, než za koho jsem tě měla?"

Věnoval mi provinilý pohled a přikývl.

"Ona to věděla?" zeptala jsem se.

"Ne," sklopil zahanbeně hlavu.

"Nevěděla nic, vůbec nic," zašeptal a posadil se na rozestlanou postel.

"Odjedeš?"

"Jestli mě necháš a nezabiješ, za to, že teď vím pravdu," ušklíbla jsem se.

"Říkal jsem ti, že bych ti nikdy neublížil," povzdechl.

"Co já vím, nevím, jestli můžu věřit člověku, který mi o sobě neřekl to nejpodstatnější," pokrčila jsem rameny.

"To máš vlastně pravdu," řekl a vstal.

"Hodím tě na letiště."

"Radši bych si vzala taxi, nerada bych aby se opakovalo to co minule," řekla jsem rozhodně.

"Nenechám tě jet samotnou taxíkem, odveze nás Georg, když mi nevěříš," sklonil se a vzal moje kufry do ruky.

Cestou na letiště v autě panovalo naprosté ticho. Georg řídil, Tom seděl vedle něj a já vzadu. Cítila jsem, jak na mě ve zpětném zrcátku neustále pozoruje, ale ignorovala jsem to.

Ten člověk mi lhal, v hodně podstatné věci a to se jenom tak prominout nedá. Jakmile auto zastavilo na letišti, beze slova jsem vystoupila.

Georg mi pomohl vyndat kufry z auta, rychle mě pozdravil, popřál šťastnou cestu a znovu nasedl do auta.

Zůstala jsem tam stát sama s Tomem.

"Pomůžu ti," natáhl se ke kufrům, ale ucukla jsem.

"To zvládnu sama," chytla jsem rukojeti obou kufrů a vyrazila do odletové haly.

Čekala jsem, že půjde za mnou a taky jsem za sebou za chvíli uslyšela jeho šouravé kroky.

Ignorovala jsem to a zastavila se až před světelnou tabulí s odlety.

"Neodjížděj," chytil mě najednou za loket a otočil prudce k sobě.

"Vím, že jsem vůl, že jsem k tobě měl být upřímný a všechno ti to říct, ale prosím tě neodjížděj," těkal očima v těch mých a já cítila, že to co říkala snad opravdu tak i myslí.

"Proč bych neměla?"

"Protože tě miluju," zamumlal a než jsem se probrala z šoku, co že to řekl, na nic nečekal a políbil mě. Tak nějak jinak něž předtím. V tomhle bylo něco víc. Něha, zoufalství snad možná i láska. Váhala jsem, ale nakonec mu polibek oplatila. Věděla jsem totiž, že je poslední. Nedokázala jsem mu odpustit. Určitě ne hned a v nejbližší možné době. Takže mé rozhodnutí odjet nedokázal nikterak změnit. I přesto, co teď řekl. I přesto, že naše city byly vzájemné.

Po chvíli jsem polibek přerušila, ale stále jsem nechávala zavřené oči, chtěla jsem si ten pocit, cítit jeho rty na těch svých uchovat v paměti, co nejdéle. I když mi jeho slova trhala srdce, nemohla jsem zůstat.

"Je mi to líto," zamumlala jsem a nechala ho tam stát.

THE END

Nemehlo :D

Copak Tome nejde a nejde?

:D:D:D:D

Asi nemá moc navlhčený prstíky :D:D:D

(A tím nemám na mysli, žádnou sprosťárnu!!! :D)

třeba moje kámoška,ta neusne se suchýma rukama :D:D:D

musí si je vždycky namazat krémem :D

:D:D:D

Attractive danger *21

Jo jo je to tak mafián je už oficiálně dopsaný! Ale vy se ještě máte na co těšit :D

"Nepřemýšlel si někdy o tom, že bys toho mafiánství nechal a vrátil se třeba do Německa? Říkal jsi, že odtamtud pocházela tvoje matka ne?" ptala jsem se Toma, druhý den ráno, když jsme se ještě společně váleli v posteli.

"Kolikrát," usmál se.

"Ale nemůžu, nejde to. Přál bych si, aby to bylo tak jednoduché," povzdechl a založil si ruku pod hlavou.

"Nemůžu jenom tak říct, že končím a odjet," pousmál se.

"Je to mnohem, mnohem složitější," olízl si rty a zadíval se někam před sebe.

"Kdo je za tím vším? S kým to celou dobu bojuješ?" nenechala jsem se odradit, jeho strohými odpověďmi.

Nečekala jsem, že mi zrovna na tuhle odpoví, ale kupodivu odpověděl.

---

"Giuseppe, jeden z největších bossů v celý Itálii, nechtěl jsem se mu podvolit a uznat ho za velkého šéfa téhle oblasti a tak se mi začal mstít," vyprávěl mi Tom.

Samou zvědavostí a aby mi neuteklo ani jedno jeho slovo jsem se zvedla z jeho hrudi do sedu a pozorně poslouchala.

"Nejdřív jsem si myslel, že to nebude tak hrozné, že mi třeba ukradne auto nebo tak, ale když se stalo to s Isabelou…

"Musím se mu pomstít," podíval se na mě zapáleně a v jeho očích jsem viděla, že je na sto procent odhodlán svou pomstu vykonat.

"Nechci aby se ti něco stalo," přejela jsem dlaní po jeho svalnatém břichu a znovu jsem se k němu přitiskla.

"Nemůžu riskovat, že by se to, co se stalo s Isabelou stalo znovu," zamumlal a políbil mě do vlasů.

"Proto po nás na té dálnici stříleli, museli nás tehdy sledovat, cestou sem, i když jsme tak rafinovaně lezli přes plot," ušklíbl se Tom.

"Rafinovaně lezli přes plot, jo na to si ještě pamatuju," ušklíbla jsem se.

"A stejně to bylo na prd."

"Cos říkala?" zamrkal na mě.

"Nic, nic," uculila jsem se.

"Co kdybychom se ještě trochu pomazlili, než budeme muset vstávat hm?" mrknul na mě a mě bylo hned jasné kam tím míří.

"Tobě to nestačilo večer?" protočila jsem se smíchem oči.

"Ne ne, tebe já se nikdy nenabažím," zavrněl a už se dožadoval polibků.

***

Všude byla mlha. Všude kam jsem dohlédla. Byla jsem zmatená. Nevěděla jsem kam jít. Rozhlížela jsem na všechny strany a netušila jsem, kam se jen vydat. Měla jsem strach. Připadalo mi, jako by na mě někdo skrz tu mlhu viděl, ale já neviděla na něj. I kdybych sebevíc chtěla.

Najednou jsem uslyšela hlasy. Nerozuměla jsem jim, ale jedno jsem věděla jistě. Jeden z těch hlasů patřil Tomovi. Snažila jsem se přijít na to, odkud hlasy vycházejí.

Jednou mi přišlo, že z téhle strany, podruhé že z druhé. Už jsem propadala panice, když najednou mlha kolem mě začala pomalu mizet.

Trvalo jen chvíli než jsem mohla v dálce jasně rozeznávat dvě postavy. Rozběhla jsem se jejich směrem a teprve ve chvíli kdy se mlha kolem mě úplně vypařila, jsem spatřila, jak ten druhý člověk naproti Tomovi, kterému jsem stále neviděla do obličeje, drží v rukou zbraň. Zastavila jsem se a nasucho polkla. Mířil s ní přímo na Toma. Nevěděla jsem co dělat. Křičet, zavolat o pomoc, bylo zbytečné. Nikdo tu nebyl. V tu chvíli Tom pootočil hlavu a podíval se na mě. Viděla jsem jeho zoufalé oči, které se už vzdaly veškerých nadějí. Jeho rty neslyšně zamumlaly, že ho to všechno mrzí.

"Ne," vykřikla jsem a v tu chvíli se ozval výstřel…..

"Neéééé, Tome, néééé," mumlala jsem zmateně a až za nějakou chvíli jsem si uvědomila, že ležím v Tomově ložnici a celé to byl jen sen. Sen, výplod mé fantazie. Prudce jsem se posadila a zkontrolovala druhou stranu postele, ale Tom vedle mě neležel. I když to byl jen sen, automaticky se mi rozbušilo srdce.

Olízla jsem si vyprahlé rty a posadila se na okraj postele. Sáhla jsem po svých letních šatech, které ležely nejblíže a rychle se oblékla. Musela jsem se prostě ujistit, že Tom je v pořádku a tady domě.

V mžiku jsem seběhla schody do haly, když jsem uslyšela hlasy. Přesně jako v tom snu, hrklo ve mně. Rozdíl byl ovšem v tom, že mluvili německy, takže jsem jim mohla rozumět. Pomalu jsem se plížila k pootevřené místnosti, ze které hlasy vycházely a nakoukla dovnitř.

"Tome, Tome, proč ty si musíš pořád jenom komplikovat život," uslyšela jsem konečně zřetelně muže s dlouhými hnědými vlasy, který seděl v křesle naproti Tomovi, který seděl za stolem.

"Válí se to na mě samo, Geo," vložil si Tom hlavu do dlaní. Tak to bude zřejmě ten Georg, který mu nechal v Římě přistavit auto za hotel, došlo mi, když ho Tom oslovil jménem.

"Ta tvoje má asi přece nakonec pravdu," Tvoje? Tím myslí mě? Natahovala jsem uši, aby mi nic neuteklo.

"Jak to myslíš?" zeptal se Tom.

"Bylo by nejlepší, kdyby ses na všechno tady vysral a odjel," vpálil mu bez okolků Georg.

"Počkej, počkej než něco řekneš,víš že je to pravda, sám jsem ti to už několikrát říkal," krotil ho Georg, protože Tom už se nadechoval a chtěl mu odporovat.

"Tvůj otec umřel a přenechal ti tady po sobě válku mezi dvěma gangy a ty tu jednu z nich máš vést. To je přece naprosta šílenost," kroutil hlavou.

Tom jen mlčky přikývnul.

"Vsadim se, že tuhle tu podstatnou maličkost si jí neřekl co? Že jsi kápo, jednoho z největších gangu v Italii," chechtal se Georg.

Vykulila jsem oči. Tak tuhle maličkost mi opravdu neřekl. Myslela jsem, že je jen malý obyčejný mafián, jakých je tu plno. A on je…je jejich kápo? Dělá si ze mě srandu?

"Co kdyby si to tu Giuseppemu přenechal a vrátil se zpatky do Nemecka? Mohl bys třeba najít svojí matku a…

"Aby dostal, to co chce? Zbláznil ses? To přesně otec nechtěl. To prostě nemůžu, otec mi to tu přenechal a ja to taky dovedu do konce a do zdárného," bouchl pěstí do stolu.

"Tome, chlape a jak to chceš provest? Vždyť víš kolik má nohsledů, ty máš jenom pár lidí, nemáš proti němu šanci. Nemáš zkušenosti tvého otce," domlouval mu Georg.

"Musím pomstít její smrt," zvedl se Tom od stolu a začal přecházet po pokoji.

"Aha tak v tom to vězí, pořád ta tvoje pomsta, povzdechl si Georg a sledoval Toma, jak přechází po pokoji jako lev v kleci.

"Moje pomsta?" vykřikl Tom.

"Přece její smrt nenechám jenom tak být, vždyť jsem jí miloval Georgu, miloval," vyjel na něj jako smyslu zbavený.

Dee :-*

Úpravy zadků :D

:D:D

To bude asi nějaká Kaulitzovská úchylka!

Vlasy!

Mateo: Ty Bille, potřeboval bych ehm poradit, kde bych sehnal, takový vlasy, jako máš ty!

Bill: Jó Culcho Candelo, s tvým platem, to se nedoplatíš! I mě to stálo balík!

Tom: Jó kluci, já takový problémy nemám, já je mám pravý :D

Dvojčecí držky

Nějak mi ty komenty u mafiána flákáte, až na pár věrných!

Oni jsou prostě dvě střeva! :D

Attractive danger *20

Už 20. díl! :D To abychom se blížili do finiše co? :D

Když jsem se vzbudila venku už bylo šero. Automaticky jsem se otočila na bok na druhou půlku postele, kde jsem očekávala Toma, ale druhá půlka postele byla prázdná.

Zamrkala jsem, opřela se o lokty a zaposlouchala se, jestli náhodou neuslyším téct vodu v koupelně. Kde jinde by taky byl že?

V celém domě ale bylo ticho jako v kostele. Kde jen může být? Vrtalo mi hlavou.

Vstala jsem a hodila na sebe první, co mi přišlo pod ruku Tomovu košili, která byla hozená přes opěradlo křesla. Vykoukla jsem z pokoje, všude bylo naprosté ticho. Kam se ten Tom jenom vypařil?

Dole v obývacím pokoji ani v kuchyni nikde nebyl. Už jsem se otáčela směrem ke schodišti, že bych se mrkla ještě nahoře v ostatních pokojích, když můj pohled upoutaly pootevřené dveře na terasu. Že by byl tam?

---

Vyšla jsem na terasu a hned si Tomovu košili přitáhla více k tělu. Navečer už bylo venku chladněji. Na terase nebyl, ale všimla jsem si na stolu položené krabičky cigaret, takže tady byl a nemůže být daleko.

Zadívala jsem se na klidnou hladinu v bazéně na terase a na chvilku se posadila do proutěného křesla na terase.

Natáhla jsem ruku a stiskla v dlani krabičku od jeho cigaret. Nechápu co mu na tom chutná, ušklíbla jsem se a odhodila ji zpátky na stolek. Jen si tím ničí zdraví.

Vstala jsem z křesla a vydala se ho hledat do rozlehlé zahrady za domem. Ještě jsem neměla možnost se tam podívat, tak to alespoň teď můžu prozkoumat.

Svou rozlohou by určitě mohla zahrada konkurovat fotbalovému hřišti. Spousta exotických stromů, palem a květin.

Za domem se rozkládá velká květinová skalka s malým rybníčkem, ve kterém plavala spousta malých rybiček. Tom za to musel dát určitě balík.

I když v jeho případě se na peníze asi moc nekouká. Pokračovala jsem po pěšině vysypané drobnými kamínky a pak jsem ho mezi stromy spatřila.

V první chvíli jsem se usmála, že jsem ho konečně našla, ale když jsem si všimla, kde stojí, zatrnulo mi. Stál u hrobu. Ruce za zády a stále jen pohledem hypnotizoval hrob s křížem před sebou.

Panebože, zatrnulo mi a najednou mi všechno to s fotkou v jeho peněžence a dámským sprchovým gelem v koupelně začalo docházet.

Ještě chvíli jsem tam stála a sledovala ho. Pak jsem si dodala odvahu a pomalu se vydala směrem k místu, kde stál.

Byla jsem už kousek před ním, když mě prozradily mé kroky a Tom se spěšně otočil. Léty vytvořená praxe, pomyslela jsem si. Kdyby se za každým byť sebemenším šustnutím neotočil, mohlo by ho to stát i život.

"Ach to jsi ty," zamumlal.

"Jo," skousla jsem si ret.

"Moc mě to mrzí," zamumlala jsem se kývla k hrobu před námi.

"Neměla jsem nejmenší tušení…,"

"To je dobré," mávl rukou a stále upínal svůj pohled k hrobu.

"Je to už víc než rok, byla to podobná situace, jako když jsme jeli na letiště, taky nás pronásledovali v autě a stříleli po nás," povzdechl si a bylo na něm vidět, že je pro něj těžké o tom mluvit.

"Snažil jsem se udržet řízení a co nejdříve jim ujet, a pak když jsem se na ní po chvíli podíval, měla hrudník celý od krve. Dodnes jsem nepřišel na to, jak jí mohli trefit, ale prostě se to stalo," olízl si vyprahlé rty.

"Když jsme se dostali do bezpečí, hned jsem zavolal doktora, toho který mě ošetřoval.

Dělal co mohl, ale už jí nedokázal pomoci, bylo příliš pozdě," vydechl potichu svá poslední slova.

"Panebože, Tome, to mě moc mrzí," zamumlala jsem a na důkaz své podpory jsem mu stiskla dlaň ve své. Zadívala jsem se na upravený hrob. Moc hezky jí ho nechal udělat. Nebyl tam typický náhrobek, ale jen kříž s vyrytým jménem, datem narození a úmrtí. Před ním ležely čerstvě natrhané květiny.

"Víš tehdy, když jsem tě uviděl v té uličce, jak tě ty dva obtěžují…," začal po chvíli a tím upoutal moji pozornost od náhrobku.

"Najednou se ve mně něco vzbouřilo, prostě jsem tě jim tam nemohl nechat na pospas a pak když začala ta přestřelka na té dálnici, ztratil jsem nervy a možná jsem byl na tebe i hrubý, ale všechno to jenom proto, že jsem se bál, že by se historie mohla znova opakovat," vydechl a stiskl mi ruku na oplátku.

Objala jsem ho kolem pasu a přitiskla se k němu, jak nejpevněji jsem uměla.

"No, ale naštěstí se historie neopakovala," pousmál se hořce a přejel mi dlaní po zádech.

"Což jsem ale moc rád," podíval se mi do očí.

"Nerad bych přišel ještě o tebe, když jsem přišel o Isabelu," zamumlal a políbil mě na čelo.

"Nepřijdeš o mě," zašeptala jsem a políbila ho.

"Teď o takových věcech nemysli ano ? A pojď se vrátit do postele," zamrkala jsem na něj.

"Copak byla ti v posteli zima, když jsem tam nebyl?" ušklíbl se.

"Strašná, asi taková jako je mi teď," přitakala jsem a přešlápla na místě, opravdu nebyl dobrý nápad vyjít si jenom v Tomově košili. Ne že by mě tady někdo okukoval, to ne. Byl tu tak vysoký plot, že by to ani nešlo. O tom jsem se sama přesvědčila, když jsme sem s Tomem lezli a to ještě v místě, kde je zeď nejnižší.

"Tak to bychom se do té postele opravdu měli, co nejrychleji vrátit," zamumlal proti mým rtům.

"Než mi tu zmrzneš," zasmál se a poplácal mě po zadečku.

Dee :-*

Toman a jeho svetry

Někdybych chtěla vidět tu jejich společnou skříň! :D

Tam je jenom jedna nebo možná i víc skříní jenom s Tomových svetříčkama :D:D:D

Porota

Jo, takováhle kuriozní porota, taková letos nebude!

Dvojčata hází hollywoodské úsměvy, který se v Americe naučili :D

Mateo v buřince jak Pan Tau :D Pamparara pam pam :D

a přepálenej Dieter!

:D:D:D

ale jedno se mu musí nechat!

Jako jedinej Dieter pochopil, že ve vedru u moře není dobrý nosit čenou a vytáhnul beach outfit :D

Slintající Tom

P.S. Posíláte Kaulitzům nějaký ty vlastní výtvory do té jejich soutěže? :D:D:D:D

Joooo takovýhle vystoupení, ty se Tomovi líbily! :D:D:D

kvůli tomu také do té poroty šel že? :D

takovej hladovej pohled :D ani nemrkne!

Ty oči na ní přišpendlený :D:D a jazyk vystrčenej!

:D:D:D:D:D:D

Hangover! :D:D:D

Zbožňuju ten film! Prostě bezkonkurenční!

:D:D:D:D:D

Nový kabátek č. 7

Haháááááá nový design! Mám ho rozdělaný už asi od června a dneska jsem dostala chuť ho dodělat!

Fotky nejsou zrovna akruální, kdo ví jak chameleon Bill právě teď vypadá :D

ale prostě tenhle fotoshoot byl maximálně HOT! ^^

Jeden z nejlepších vůbec :-*

Bill tu vypadá eňo ňuňo! Ten jeho pohled na té pravé fotce ♥

Attractive danger *19

Tak! Konečně jsem našla šťávu psát a naplno se věnuju mafiánovi! :D Už mám přesně naplánováno, jak to dopadne a hned po tom se můžete těšit na Innocent! :D

"Fajn díky Georgu, máš to u mě," zaklapl Tom svůj telefon a otočil se na mě.

"Auto stojí za rohem. Na Georga je spolehnutí," zamumlal a oblékl si svou mikinu s kapucou. "Máš všechno?" optal se mě, když si všiml, jak zápolím se svými kufry.

"Myslím, že jo," kývla jsem a hodila poslední tašku ke dveřím.

"Takže ty půjdeš zase zadem a sejdeme se až u auta je to tak?" podívala jsem se na Toma s rukama v bok.

"Přesně tak," usmál se.

"Vidíš jak dobře mě znáš," zamumlal si pro sebe.

---

Mlčky jsme vedle sebe čekali, než mi přijede výtah. Snažila jsem se soustředit na displej, kde blikalo, ve kterém patře se výtah nachází a nevěnovat pozornost Tomovi.

To šlo ale opravdu velmi obtížně, protože stál tak blízko. Cítila jsem každý jeho pohyb, každý jeho hluboký nádech a to mě znervózňovalo ještě více.

Téměř jsem se lekla, když se mi okolo pasu obmotala jeho paže. Hrudí se natiskl na má záda a políbil mě na krk. Spokojeně jsem se opřela do jeho objetí. Už jsem se bála, že jsem to mezi námi tou poznámkou o fotce totálně zničila.

Otočila jsem se k němu čelem a přejela po jeho širokých ramenou. Zbožňovala jsem jeho tělo, na kterém si zakládal. Moc dobře musel věděl, jakou v něm má zbraň na lovení žen.

"Myslíš, že bych tě mohl políbit?" hypnotizoval očima mé rty.

"To se mě teď ptáš?" zasmála jsem se.

"Včera ses mě neptal, když si se na mě vrhnul," sklopila jsem pohled. Pod tím jeho jsem si připadala jak pod mikroskopem.

"Fajn, to beru jako souhlas," olízl si rty a v mžiku přitiskl své rty na mě.

Přesně jak jsme se s Tomem domluvili, sjela jsem výtahem do haly hotelu a na recepci jsem se odhlásila.

Recepční si mě zase podezřele prohlížel, asi mi nemůže zapomenout to moje noční courání kolem recepce, když byl Tom postřelený a já k němu potřebovala propašovat doktora.

"Přeji vám šťastnou cestu," usmál se na mě falešně.

Vyšla jsem hlavním vchodem z hotelu a zamířila přesně tam, kam mi Tom řekl.

A opravdu v druhé ulici za hotelem na mě čekal v autě.

"Už se mi stýskalo," zašeptal.

"Ale kdybys nekecal," pousmála jsem se.

"Nekecám," zamumlal, natáhl se a ukradl si polibek.

"Radši jeď ty," ušklíbla jsem se, ale ve skutečnosti mě jeho slova těšila.

Za dvě hodiny už jsme vjížděli do garáže Tomova sídla. Tentokrát jsme ale jeli hlavním vchodem a nelezli přes plot jako zloději. Vystoupili jsme, Tom zamkl auto a podal mi jednu z mých tašek a sám se vláčel s mými dvěma kufry.

"Hodím ti ty kufry nejdříve nahoru, co říkáš?" otočil se na mě v půli schodů.

Jen jsem přikývla a následovala ho do patra.

Automaticky zamířil chodbou na druhou stranu než se nacházel pokoj pro hosty, ve kterém jsem spala já.

"Ehm, Tome? Pokoj pro hosty je na druhou stranu," zastavila jsem se uprostřed chodby a čekala na jeho odpověď.

Slyšela jsem jeho pousmání, ještě než se ke mně otočil čelem. Když si všiml, jak proti němu stojím s rukama v bok, lišácky se usmál a jazykem si navlhčil plné rty.

"Pokoj pro hosty sice jo," uchechtl se.

"Ale můj pokoj je na tuhle stranu," ukázal za sebe kam prvně mířil. Zakroutila jsem hlavou a naznačila mu, že stále čekám na vysvětlení.

"Po tom co se mezi námi stalo, přece nebudeš spát sama v pokoji pro hosty ne?" zvedl obočí, jako by mi vysvětlil něco samozřejmého, co nedocházelo jenom mě.

"A navíc, nerad usínám sám," zamumlal.

"A už dlouho jsem neměl tu možnost usínat po boku takové krásné ženy jako jsi ty," řekl až neuvěřitelně upřímně, přejel si zuby po spodním rtu a podíval se mi přímo do očí, aby viděl, jaký účinek na mě měly jeho slova.

Abych pravdu řekla, na chvíli mi vzal svou upřímností vítr z plachet. Nečekala bych takováhle upřímná slova od někoho jako je on. Od mafiána.

"Jenom se snažíš zakrýt, že se sám prostě bojíš," usmála jsem se, když jsem našla ztracenou půdu pod nohama.

"Ty si ale," zakroutil hlavou.

"Já?" divila jsem se, ale věděla jsem, že má pravdu.

"Děláš si ze všeho jenom srandu," povzdechl.

"No a o to jde ne?" mrkla jsem na něj, když jsem okolo něj procházela do jeho pokoje.

Dál jsem si Tomových mozkový pochodů nevšímala a neskrývaně si prohlížela jeho pokoj. Předtím jsem tu nebyla, takže jsem měla poprvé možnost si ho prohlédnout.

Na to, že tu bydlel sám a byl to chlap tu měl nezvykle uklizeno, jak v celém domě, tak ve svém vlastním pokoji snad ještě víc. Ale stejně si myslím, že mu sem musí chodit uklízečka.

Uprostřed pokoje stála velká manželská postel, už od pohledu měkoučká. Jen jsem se uculila, na té se bude spát jako v pohádce nebo možná taky něco jiného, ušklíbla jsem se.

Takové postele by byl hřích nevyužít, když už jsme se tak sblížili.

Zajímavé, jak málo dnů nám k tomu stačilo. Když jsem tady v domě byla poprvé, ještě tu byl jakýsi strach.

Ale dneska už ne. Ta honička na dálnici a jeho zranění, nás sblížili a tou nocí v baru to všechno jenom vyvrcholilo a my se na sebe bez zábran vrhli.

"Chovej se jako doma," vytrhl mě Tom z dumání, zavřel za námi dveře a mé kufry postavil do rohu vedle velké prostorné skříně.

"Jako doma," opakovala jsem po něm a hned hupsla na velkou postel, která si o to přímo říkala.

"To jsem si mohl myslet, že to vezmeš hned doslova," utrousil Tom a nelenil a natáhl se vedle mě.

Lehl si na bok čelem ke mě, loktem si podložil hlavu a hleděl na mě. Polkla jsem, připadala jsem si divně, když na mě jen tak hleděl a nic neříkal.

Po chvíli natáhl ruku směrem ke mně a pohladil mě po tváři. Zavřela jsem oči a opřela jsem se do jeho doteku. Cítila jsem, jak se matrace prohnula a Tom se přisunul blíž ke mně. Palcem přejel přes mé rty a pak kolem uší do vlasů.

Musel se znovu posunout, protože teď ležel těsně přede mnou. Otevřela jsem oči a pohlédla do jeho vášní potemnělých očí. Bylo mi nad slunce jasné, jak tohle dopadne. Sklonil se a spojil naše rty v jedny. Chytil mě za boky a natiskl na sebe. Vzrušeně mi vydechl do ucha a skousl mi ušní lalůček. Dlaněmi jsem mapovala jeho svalnatou hruď, vyjela jsem po ní nahoru a ruce spojila za jeho krkem.

Dee :-*

8 years Durch den Monsun ^^

#‎8YearsDurchDenMonsun‬

^^

Jo jo...kdo by to tehdy do těch malejch kluků, kterým teklo mlíko po bradě řekl?

A kde jsou teď?

Many Congratulations :-*

Sexoušáci ^^

Juchy Juchy ^^

úplně to vidím, když zavřu oči!

Pláž, moře, koktejly, palmy, sluníčko....nikde nikdo

a jenom tyhle zatraceně sexy opálený tělíčka!

Kdo by si nedal říct!

nějakej Sex on the beach? :D:D:D:D

Bille?!?

Attractive danger *18

Tralala! :D Užijte si další díl! :D

Probuzení po takové dokonalé noci bylo snad ještě krásnější. Probouzela jsem se a cítila jeho rty jak již bloudí po mém těle.

"Jakpak ses vyspala?" zamumlal těsně u mých rtů, když si všiml, že se probouzím.

"Jako v pohádce o mafiánu milovníkovi," zakňourala jsem rozespale.

"Tak to mě těší," slyšela jsem jak se pousmál.

Ani jsem ještě nerozlepila víčka a už jsem cítila jeho sametově hebké rty na těch svých. Kdyby celá včerejší noc a dnešní ráno byl jenom pouhopouhý sen byla bych opravdu hodně ale hodně naštvaná.

Ale k mému neskonalému štěstí je to všechno skutečné. Usmála jsem se a natočila se, abych na jeho rty měla lepší přístup. Prohloubil náš polibek a opatrně si na mě zase lehal.

---

Jemně nasál můj spodní ret a roztomile ho oždiboval. Zavřela jsem oči a užívala si tuhle chvíli.

Tuhle Tomovu stránku jsem včera v noci nepoznala.

Byla to ale příjemná změna. Jak byl včera divoký a dravý tak teď po ránu byl něžný. Musím ale říct, že obě dvě tyhle jeho stránky se mi líbily.

Pohladila jsem ho po tváři a ukazováčkem sjela na jeho plné šťavnaté rty.

Dlouho mě neuvěřitelně lákaly a teď, když jsem věděla, jak skutečně chutnají lákaly mě snad ještě více.

"Takže toho nelituješ?" zašeptala jsem a zvedla pohled k jeho dokonalým očím, které mě upřeně pozorovaly. Překvapeně nakrčil čelo.

"Čeho myslíš?"

"No..toho, co se stalo mezi námi," kousla jsem se do rtu.

"Jo toho," usmál se od ucha uchu, když pochopil, na co narážím.

"Tak to ani..," políbil mě.

"..v nejmenším," dokončil, když se na pár centimetrů odtáhl.

"Bylo to dokonalé," uchechtl se a já byla určitě rudá až na zadku, když jsem si jenom vzpomněla na to, co všechno se v noci stalo.

Zírala jsem do jeho upřímných očí a přemýšlela, jestli to opravdu myslí vážně.

Znovu jsem totiž měla před očima tu fotku z jeho peněženky, na kterou jsem včera nějak pozapomněla, když jsme se na sebe vrhli jako smyslu zbavení.

A on mi teď tvrdí, že ničeho nelituje? Proč má tedy její fotku v peněžence? Pochybuju, že by to byla jeho mladší sestřička. Ach jo. Nebudu mít pokoj, dokud se nedozvím pravdu.

"Tome?" zamumlala jsem jeho jméno, zatímco se láskyplně věnoval mému krku.

"Hm?" zabručel.

"Ehm..viděla jsem tu fotku v tvé peněžence," vydolovala jsem ze sebe. Jen co jsem to dořekla, cítila jsem jak se zarazil.

"Kdo je to?" dodala jsem otázku, kterou určitě musel očekávat.

Chvíli zůstal jen tak strnule stát a jediné, co jsem cítila byl jeho horký dech na mém krku.

Po chvíli se ze mě zvedl, svalil se vedle mě na svou stranu postele a zhluboka oddechoval.

Hned jsem si nadávala, že jsem o tom vůbec začínala.

Zničila jsem tím tuhle nádhernou atmosféru. Dala bych si za to facku. Byla to úžasná noc a probuzení vedle Toma byl ještě skvělejší bonus a já to všechno jednou větou zkazila.

"Nechci o tom mluvit," řekl po chvíli.

"Ale…," chystala jsem se mu oponovat.

"Řekl jsem, že o tom nechci mluvit," řekl naštvaně, vstal a zmizel v koupelně.

No to jsem tomu dala, přejela jsem si dlaněmi po obličeji.

Zatímco se sprchoval, přemýšlela jsem, jak si to vyžehlit. Neměla jsem se na to vůbec ptát sakra. Je to jeho věc, čí fotku má nebo nemá v peněžence.

Když po chvíli vyšel z koupelny jen v ručníku kolem boků, na chvíli jsem snad i zapomněla jak se dýchá, jaký na něj byl boží pohled.

O sekundu později jsem si ale vzpomněla, že bych se mu měla vlastně omluvit, za to, že jsem šťourala do jeho osobních záležitostí, do kterých mi absolutně nic není.

Podíval se na mě, nadechl se a pak jenom zavrtěl hlavou.

"Tome…já se omlouvám," zamumlala jsem a přitáhla si deku více ke krku.

"To už je jedno," mávl nad tím rukou a sedl na svou stranu postele zády k mě.

Ach jo. To není dobré, pomyslela jsem si. Nechtěla jsem aby byl na mě naštvaný. Přidržovala jsem si deku, aby mi nesklouzla a pomalu se pošoupla blíž k němu.

Objala jsem ho kolem pasu a políbila na nahá záda, po kterých ještě stékaly kapičky vody.

"Moc se omlouvám, opravdu, neměla jsem šťourat do toho do čeho mi nic není," zašeptala jsem proti jeho zádům. Slyšela jsem jak v něm zadunělo, když se zhluboka nadechl a pak se ke mně pootočil.

"Víš, někdy mi jí svým chováním tak moc připomínáš," pousmál se smutně a pohladil mě po bradě.

"Byla taky tak moc zvědavá a šťouravá jako ty," cvrnknul mě do nosu a pak beze slova znovu vstal.

Zamrkala jsem. Tak já mu jí připomínám? Pozorovala jsem ho, když se oblékal a stále mi hlavou vrtalo, kdo to tedy vlastně byl. Ale ptát už jsem si zakázala. Není to moje věc. Ale když mě tak strašně zajímá, kdo to je! Nesnáším svojí zvědavost.

"Asi bychom odsud už měli vypadnout," konstatoval po chvíli Tom, když si oblékal tričko a znemožnil mi tak ten výstavní pohled na jeho tělo.

"Kam?" hlesla jsem jen.

"No viděl bych to zase zpátky ke mně," pokýval hlavou.

"Zavolám Georgovi, přiveze nám sem auto, nemám náladu teď nějaké ukrást," ušklíbl se.

Hm. Tak Georg. Kdo je sakra zase Georg, pálila mě na jazyku další zvídavá otázka.

"Jestli se chceš zeptat, kdo je Georg," pousmál se Tom.

"..tak je to můj nejlepší přítel, člověk kterému stoprocentně věřím," dokončil a usmíval se, když viděl, jak mě doběhl.

"Já se neptala," řekla jsem naoko dotčeně.

"Ale chtěla jsi," smál se mi.

"Nechtěla," oponovala jsem. Omotala jsem kolem sebe deku a vydala se směrem ke koupelně.

"Ale chtěla," zamumlal si pod vousy pobaveně.

Dee :-*

Hairstyling :D

Ale ale to bylo ještě v dobách, kdy na to neměl lidi co?

Ale jak mu to jde od ruky :D

Teď už na to peče úplně - hlavu oholil a bradu neholí :D:D:D

Tweety

Našla jsem v počítači nějaký tweety ještě z DSDS a docela dobře jsem se u nich zase pobavila!

- "Bill running hahaha" = Bill běží hahaha :D:D:D:D

- "They're not waving at all today" = Dneska vůbec nemávají! :D

- "tom just turned around with the chair and i can't even describe his cuteness" = Tom se zrovna otočil na židli a já ani nedokážu popsat jak je roztomilý! :D

- "the american Assistent just brought bill his lip balm. :D" = Americký asistent přinesl Billovy balzám na rty! :D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D OMG!

- "and bill just pulled up his trousers. nice view on his ass. ♥" = Bill si zrovna povytáhl kalhoty, skvělej výhled na jeho zadek :D:D:D:D:D:D:D

- "bill rushed off the stage. he really ran :D guess he had to pee really bad, he was really nervous. :D" = Bill spěchal ze scény, on opravdu běžel, odhaduju, že opravdu nutně potřeboval na záchod, byl tak nervózní! :D:D:D

- "oh and he had glitter all over his butt." = a měl glitry po celém zadku! :D:D:D:D:D:D

Jéééé to bych chtěla vidět! ten malej a ještě se třpytící se zadeček! :D

- "bill just gave sweets to alex :)= Bill dal bonbony Alexovi :D

---

na konci show :D

- "OMG I TOUCHED TOM lol" = OMG dotkla jsem se Toma! :D:D:D Infarkt! :D

- "two autographs from tom and one from bill ♥ ♥ ♥" = 2 podpisy od Toma a jeden od Billa :D:D:D bože, Tom je tak blbej, že se musí podepsat dvakrát! :D:D:D

- "i have pictures of bill lifting his shirt and grabbing his butt and a picture of tom signing a picture above my phone. best evening ever.",

= mám fotku Billa, jak si vyhrnuje tričko a drbe se na zadku a fotku podepisujícího se Toma nad mým telefonem, nejlepší večer! :D:D

- "Tom stood like right in front of me just a few centimeters of the stage between us and I looked in his pretty face, he was so close. dying" = Tom stál jen pár centimetrů ode mě, podívala jsem se do jeho hezké tváře, on byl tak blízko, umírám! :D:D:D

- "and Bill is the prettiest person on earth, he is even more beautiful close up, I'll never get over him." = Bill je ten nejkrásnější člověk na světě, je ještě hezčí takhle zblízka, nikdy se přes něj nedostanu.

- "Bill was so cute throughout the whole show = Bill byl po celou show tak roztomilý!

- "BILL KAULITZ, I REPEAT, BILL KAULITZ, STOOD RIGHT IN FRONT OF ME! I CAN'T BREATHE" = Bill Kaulitz, opakuji, Bill Kaulitz stál přímo přede mnou, nemůžu dýchat! :D

- "It was just so amazingly cute how Bill turned around saying "Ich muss aufs Klo" ;DD = Bylo tak strašně roztomilé, když se Bill otočil a řekl, že musí na záchod ^^ jezusky :D:D:D:D čury čury :D:D:D

Source z Twittru :D

Šáhni si! :D

:D :D :D

No proč si nešáhnout na bráchovy kozy že?

Billovy prsty byly málem zavalený Tomovejma prsiskama :D

A Toman jak na Billase vystrkuje jazýček :D:D:D

Kaňour :D

Spiderman Geošák :D

Spiderman = Geošův brácha! :D :D

akorát by to měl Geo vychytat ještě s nejakým tím sexy kostýmkem! :-)

Evolution :D

Haaaa tak jsem se dočkala! Konečně už s nim mám taky fotku!

I když je brouček jenom z vosku :-*

ale úplně jak živoučkej, jsem ho tam ošmatala všude možně :D :D :D

taková malá prdelka no to svět neviděl!

Dokonalej "majstrštyk" :D

Koloušek #20

Jezuuuus krasavec!

Copak se stalo, že ho Toman taky jednou pustil k volantu?

že by si namlel na tý svý rachotině?

jak se usmívá ňuchy ňuch brouček ♥

Tom a Taylor montáž by Zuly :D

Ohoooo jako vždy povedená montáž od Zuly!

i když mi tu příjde Toman trochu zakrslej :D

On se svojí Hulk postavou :D:D:D

by Zuly

Wade ^^

Řekněte mi, že nejsem jediná, pro propadl tomuhle seriálu? (Hart of Dixie)

Wade je prostě kuňďák ♥

Attractive danger *17

Ach jo, jak bylo loňské léto na blogu "plodné" jak na povídky, tak prostě na všechny ostatní články, letos to stojí za starou belu :-/ Opravdu koukala jsem se do historie článků a za loňský červenec 64 článků a za srpen dokonce 66 :D A letošní červenec? 29 :-( Nevím, jestli za to můžou ty vedra nebo moje lenost :D Nebo možná obojí :D Nicméně máte tu dalšího mafiána! :D Enjoy it! A moc děkuju za minulé komentáře :-* Doufám, že se objeví i u tohoto dílu. Cenk jů :D

"O bože," zasténala jsem, když se mi Tomovy rty přisály dravě na krk. Přesně po tomhle jsem toužila celou tu dobu, co jsem Toma znala. Jen se uchechtl a pokračoval snad ještě dravěji.

Kdybych byla střízlivá, pravděpodobně bych si na něco takového nikdy netroufla.

Ale já střízlivá nebyla. Po vyčerpávající procházce historickým centrem Říma, jsme skončili v jednom místním baru.

---

Dali jsme si opravdu jen pár skleniček, ale očividně i těch pár skleniček stačilo k tomu, abychom pak oba dva ztratily veškeré své zábrany.

Chytil mě za boky a vysadil si mě na sebe. Automaticky jsem obmotala nohy kolem jeho pasu a chtivě mu vzdychla do ucha. Cítila jsem, že to má své účinky a o chvíli později už jsem ležela na posteli pod váhou jeho těla.

Opravdu jsem se snažila ovládnout, ale když jsem oba už v náladě vycházeli z baru, přehlédla jsem schod u východu a kdyby mě Tom včas nezachytil, válela bych se tam, jak dlouhá tak široká.

Jenže pak, když naše obličeje byly tak blízko, nedokázala jsem odolat.

Strhla jsem z něj košili knoflíčky ne knoflíčky a odhodila ten nepotřebný kousek oblečení někam do tmy pokoje.

On nezůstával pozadu a hned mě vysvlékl z tílka, které jsem na sobě měla. Rty putoval z mého krku dolů na má prsa, stále skrytá podprsenkou.

Doufala jsem ale, že ne na dlouho. Dlaněmi jsem přejela po jeho širokých ramenech a pažích. Znovu jsem zavzdychala, když se jeho rty začaly dobývat pod košíčky mé podprsenky.

Stáli jsme u východu z baru nalepení na sebe a oba zhluboka oddechující, sklopila jsem pohled od jeho očí na své dlaně, kterými jsem se opírala o jeho hruď.

Když jsem se po chvíli odvážila pohlédnout znovu do jeho tváře, ani jsem to nestihla, protože mě znovu políbil.

Příjemně překvapeně jsem se pousmála obmotala ruce kolem jeho krku a polibky mu oplácela.

"Kudy se nejrychleji dostaneme zpátky do hotelu?" zamumlala jsem mezi polibky.

Podíval se na mě náporem svých temných očí a pousmál se.

"Pojď za mnou," chytil mě za ruku.

Když jsem konečně ucítila jak se snaží prsty, rozdělat zapínání od podprsenky, div jsem radostí nevypískla.

Na první pokus jí rozepnul, odhodil a hned se natěšeně vrhnul na má prsa. Předtím se mi ale ještě stihl věnovat pohled svých touhou lačných hnědých očí.

Připadalo mi, že mi srdce samou rozkoší snad vyskočí samo z hrudníku. Jeho dokonalé rty věnující se mým prsou a jeho ruce putující všude možné po mém těle.

Cesta do hotelu nám trvala dlouho, i přesto že jsme podle Toma šli tou nejkratší možnou cestou. Protože jsme se na sebe každou chvíli zase znovu vrhli, museli jsme zastavovat na snad na každém druhém rohu. Ne že by to snad jednomu z nás vadilo.

Dostávali jsme tím na sebe čím dál větší a větší chuť.

Cítila jsem ten chtíč snad ve všech buňkách mého těla. Měla jsem neustálou potřebu se Toma dotýkat a líbat ho, jako bych ho snad o minutu později měla ztratit. Něco tak silného jsem už hodně dlouho necítila.

Podvolila jsem se jeho hbitým a nenechavým rukou, vjela prsty do jeho spletených vlasů a silně ho za ně zatahala. Vykřikla jsem, když mě následně silně skousl bradavku.

"Tak ty to ráda tahle?" uchechtl se.

"Ale neznamená to, že mi hned musíš ukousnout celé prso," ohradila jsem se.

"Tak velkou pusu zase nemám," ušklíbl se.

"To beru jako kompliment," zasmála jsem se, ale smích mě hned přešel, když jsem bez varování ucítila Tomovy prsty ve svém klíně.

"O bože," zalapala jsem po dechu a zaryla mu své dlouhé nehty do zad.

"A to jsme teprve na začátku," usmál se a drsně mě políbil, přičemž mě dole dráždil několika prsty.

"Tak to vypadá, že se mám opravdu na co těšit," vydechla jsem uznale. Navlhčila jsem si jazykem naběhlé rty z toho neustálého líbání. Úplně jsem cítila jak mi v nich tepe.

"To si piš," ušklíbl se a pokračoval.

"Ach Tome," zařvala jsem, když do mě znenadání tvrdě vnikl.

"Ach bože, bože," zaryla jsem nehty pro změnu do prostěradla. Ale i tak bude mít Tom zítra na zádech pár nepěkných škrábanců.

"Možná by ses měla maličko mírnit na hlučnosti, aby si snad lidi nemysleli, že je tady nějaký hodinový hotel, " zasmál se a drsně mě políbil, ve snaze mě maličko utišit.

"A ty myslíš, že to jde?" vydechla jsem.

"Ani maličko mi to neusnadňuješ víš," zamrkala jsem na něj svými dlouhými řasami.

"Víš, když ono se ti těžko odolává," zamumlal líbnul mě na krk a znovu pokračoval ve svém ďábelském tempu.

"O pane bože," zalapala jsem po dechu, když jsem unaveně svalila vedle Toma. To byla jízda.Sakra jo.

"Víš, že jsi tohle už dneska několikrát zopakovala?" poškleboval se mi.

"Po druhém kole jsem to ale přestal počítat," chechtal se.

"Ty jsi ale," přetáhla jsem ho polštářem, který jsem měla na dosah.

"Jau, nemlať mě! Nezapomeň, že já jsem tady ten zraněný," dělal ze sebe najednou zraněného.

"Ještě před chvíli ti to nevadilo, to je zajímavé. Ani večer když jsem na mě vrhal snad na každém rohu ulice," založila jsem si ruce na prsou, čímž jsem ještě zvýraznila své vnady a Tom k nim hned sklopil pohled olízujíc si naběhlé rty.

"Ani na to už nemysli," varovala jsem ho.

Varovat jsem mohla, ale Tom už byl znovu ready na další kolo.

"Ne, ne, ne, ne," vypískla jsem a snažila se vyhnout jeho rukám.

"No tak víš, že tě přeperu," zamumlal a znovu mě povalil pod sebe.

Dee :-*

Billovy výrazy :D

Takhle blaženě se Bill tvářil, když začala Laura na pláži zpívat duetík s Bojanem....

---

...a takhle se Bill zatvářil, když jí tam Bojan začal ošmatlávat :D