Zmrzlina pro Toma

Hm, co ty na to Tome?

Dáš si?

S Riuškou jí asi budeš potřebovat xD

Jako jednou v Taiwanu, Číně nebo kde to bylo :D:D

jak postrašil tu paní masérku :D:D:D:D

chudák ta z toho nespí dodnes xD

Zdroj: Face(bůček)

:D:D:D

Kozy :D:D

Chudák Mateo, má co dělat, aby se ovládal a na Tomana se nevrhnul :D:D:D

když mu tam takhle jak stará děvka vystrkuje kozy xD

a ještě si vezme takový triko s výstřihem :D

chudák Mateo :D jak hypnotizuje stůl radši :D

"Nedívej se mu na ty kozy"

Sometimes dreams become real *28

Uff tak je to tu! Už asi mnoho dílů nezbývá :D Ale přesně Vám ještě nemůžu říct, kolik jich přesně bude :D Zase mě pak něco napadne a je to o pár dílů delší :D

Zvládla jsem Billovi ještě koupit bílou košili s límečkem posetým špičatými nýty, to se mu bude určitě líbit. Lucasovi jsem rychle vybrala ještě kávový balíček, který obsahoval jak velké balení jeho oblíbeného kafe, tak velký hrnek na kávu a ještě dvě obyčejné jednobarevné kravaty, na ty jeho veleslavná jednání.

Když jsem se celá unavená vrátila domů, úplně jsem cítila, jak mi v hlavě tepe a tváře jsem měla celé horké. Určitě musím mít horečku.

Vyndala jsem dárky z kufru a hned je radši odnesla schovat ho skříně. Zabouchla jsem za sebou zasunovací dveře skříně a přejela si dlaní přes rozpálené čelo.
Půjdu si lehnout ale ještě si udělám plnou konvičku čaje, aby mě tolik nebolel krk.

Ještě než jsem sešla dolů do kuchyně uvařit si čaj. Vzala jsem si z nočního stolku teploměr a strčila si ho do podpaží.. Sešla jsem do kuchyně a dala vařit vodu na čaj.

---

Sedla jsem si ke stolu a povzdechla si. Je to na pytel. Zrovna teď musím být nemocná.

Tenhle týden jsem chtěla být co nejvíc s Billem, protože se pak kvůli těm blbým Vánocům určitě dlouho neuvidíme. On bude se svou rodinou a já budu s Lucasem a pak chystám cestu za rodiči do Bavorska. Tak mě napadá, že bych jim to mohla dát teké vědět dopředu, než se tam pak objevit jak velká voda. Jestli budou vůbec rádi, že bych přijela. Od té doby co jsem se před pár lety odstěhovala, jsem tam byla všehovšudy asi jen dvakrát a to jen rychle na otočku.

Z přemýšlení mě vytrhlo pípání teploměru a následné houkání konvice. S vydechnutím jsem vstala ze židle a šourala se ke sporáku vypnout vodu.

Nalila jsem si plnou konvičku a s ní vyšla pomalu nahoru zpátky do ložnice. Lehla jsem si do postele, zakryla se dekou a ani nevím jak, za chvíli jsem nevěděla o světě.

Vzbudilo mě až štrachání, jak si Lucas lehal vedle mě do postele. Zamžourala jsem a všimla si, že za okny už je dávno tma a v pokoji svítila jen lampička na Lucasově nočním stolku.
"To už je tolik?" řekla jsem nakřáplým hlasem a hned jsem toho litovala, v krku mě pálilo jako čert.
"Jo půl desátý," odpověděl mi Lucas.
"Když jsem přišel, spala si jak zabitá, tak jsem tě ani nechtěl budit," vysvětlil.
Rozkašlala jsem se a sáhla po konvičce s čajem, který byl už ale dávno studený.
"Sakra," zanadávala jsem a vstala, abych si došla připravit nový pořádně teplý čaj, který by trochu ulevil mému bolavému krku. Vstala jsem ale asi příliš rychle a zamotala se mi hlava.

Ne nijak moc, abych to neustála, ale Lucas si toho také všiml.
"Není ti dobře?" podíval se na mě.
"Ne, už od rána mě bolí v krku jako čert, zítra si musím zajít k doktorovi," posadila jsem se zpátky na postel.
"Ukaž já ti ten čaj udělám," vstal znovu Lucas na nohy, přešel k mé polovině postele a natáhl se pro konvici.

"Díky," zamumlala jsem a natáhla se znovu do vyhřáté postele.
Zavřela jsem oči a za chvíli jsem cítila Lucasovu teplou dlaň na svém rozpáleném čele.
"Vždyť ty úplně hoříš," zděsil se.
"To vím i bez tebe," zaskřípala jsem zuby, ale asi mě neslyšel. Jedině dobře.

Když se za ním zavřely dveře, znovu jsem se zavrtala do peřin. Takhle špatně už mi dlouho nebylo. Ani nepamatuju, kdy jsem vlastně byla naposledy, tak nemocná, že jsem musela zůstat doma a ležet. Většinou jsem s kašlem a rýmou, někdy i maličko zvýšenou teplotou chodila úplně normálně do práce.

Tentokrát se mi to ale vymstilo.

Za chvíli se otevřely dveře a vešel Lucas s hrnkem mého čaje, ze kterého se ještě kouřilo.

"Tady to máš zlato," postavil hrnek na noční stolek a přisedl si na kraj postele.

"Díky," zamumlala jsem.

"Napij se, udělá ti to lépe," pohladil mě po tváři.

"Víš co, přinesu ti ještě mokrý kapesník, dáš si ho na čelo a uvidíš, že ti teplota hned klesne," byl najednou zase akční a zmizel v koupelně.

Natáhla jsem se pro hrnek a když jsem viděla, že na mě z koupelny neuvidí, natáhla jsem se pro mobil a vyťukala Billovi rychle zprávu. Že je mi líto, že se tenhle týden a přes Vánoce asi vůbec neuvidíme.

Hned na to jsem si i vypnula zvuky, aby Lucas neslyšel, až mi Bill odpoví.

Jakmile jsem odložila mobil na stolek a ruku schovala znovu pod peřinu, objevil se ve dveřích Lucas s mokrým kapesníkem.

"Tak ukaž ty můj Lazare,"cpal mi studený kapesník na čelo.

"To už zvládnu sama," chňapla jsem po kapesníku a sama si ho přidržela na čele.

Zaklonila jsem hlavu, opřela se o polštář, aby mi kapesník nespadl a upila čaj z hrnku, který mi Lucas podal.

Bylo mi nepříjemné, že pořád zůstával sedět a díval se na mě.

"Musí na mě být super pohled co? Nemocná a unavená," ušklíbla jsem se.

"Právě naopak," vydechl Lucas a nepřestával mě sledovat.

"Jsi dokonalá jako vždy," skláněl se ke mně, aby mě políbil, ale já uhnula.

Překvapeně se na mě podíval a já jen pokrčila rameny.

"Nechceš ode mě přece nic chytit ne?" zamrkala jsem a dělala, jak strašně moc mi záleží na jeho zdraví.

"Klidně to riziko podstoupím," uculil se a znovu se sklonil k mým rtům a já znovu ucukla.

"Promiň, ale já ne, nechci abys byl kvůli mně nemocný," pohladila jsem ho po tváři, hrnek odložila a otočila se na bok. Tím jsem mu dala snad dost jasně najevo, že chci spát. Po tom co se stalo včera jsem neměla pra žádnou chuť ho byť jen políbit.

Slyšela jsem, jak povzdychl, ale opravdu se zvedl a přesunul se na svou půlku postele. Zhasnul lampičku, ještě několikrát se převalil a pak jsem ho slyšela jen pravidelně oddechovat.

Všimla jsem si, že se mi na stolku rozsvítil mobil, když přišla nová zpráva. Hned mi to o něco zvedlo náladu. Musel to být Bill. Mrkla jsem se přes rameno, jestli Lucas opravdu spí a pak si hned zprávu přečetla.

To bych nevydržel. Zítra dopoledne se stavím. Lucas stejně doma nebude ne?

Usmála jsem se. Bill je zlatíčko. Že mě to nenapadlo hned, Lucas je celý den v práci, tak může klidně přijít.

Až se vrátím od doktora, napíšu ti. Odepsala jsem mu a za chvíli už tu byla další odpověď.

Tak jinak, přijedu hned ráno a odvezu tě tam, nepojedeš tam sama, když ti není dobře :-) Miluju tě Bill.

Horečka nehorečka najednou jako by mi bylo stokrát lépe. Nemohla jsem se dočkat zítřejšího rána, až mě Bill vyzvedne.

Dee :-*

Let me love you xD

OMG na co jsem to zase narazila!

To je zase kousek :D

Já osobně jsem to nazvala

"Let me love you" :D:D:D:D aneb všudy přítomný TORG :D

chudák Tom jak nemá v porotě vedle sebe Georga, kterého by oslňoval svýma pohledama,

tak dělá oči na Matea :D:D:D

OMG až teď jsem si všimla té Gustavy hlavy, vedle Toma xD

P.S. Ať koukám, jak koukám Billa tam nevidím :D

Zdroj: Fb

Můj job!

Jak už jsem jednou říkala, můj dream job, je dopňovat o přestávkách dvojčatům mističku s bonbony!

Ale jak je vidět, někdo už mi můj job přebral :-/

Doplňovat bonbónky, dolévat pitíčko...jooo to by mě bavilo...:D:D

Tomovi bych tam s chutí dala projímadlo :D A Dietrovi bych tam hned naplivala :D:D:D

Jééé a nebo další job!

Rovnat, čechrat a zvedat Billovi srnku :D:D:D:D

to by mě krutě bavilo :D:D sedět mu u zadku a čekat až se srnka uráčí spadnout ze židle :D:D:D

Nová porota :D

Wooow!

Tomu říkám dokonalá porota!

Myslím, že tu nikdo nechybí! ^^

jeden by nevěděl, ke kterýmu porotci jít dřív! :D:D:D

Tolik Billů pohromadě, to je vražedná kombinace :-*

Und ehm ja! ^^

by Majka

a dokonce i 4 misky s bonbonama xD

5. Mottoshow

Taaaaak doháním zpoždění a píšu výpisky z 5 mottoshow :D:D:D

Nemluvě o tom, že vám ještě dlužím třetí xD Achjooo!

Beatrice byla na začátku očividně hodně ráda, že je na duetík s Ricem že?

Ale tak kdo ne? :D:D:D

Oooo Mateo velkolepej příchod a pak puberťák Tom s Billem s srnkou, co na sobě Bill táhnul...

on si nedá pokoj a nemůže prostě přijít jenom v bundě nééééé on s sebou musí táhnout tu srnku,

kterou stejně hned za chvíli sundal :D

---

A měl problém se tam se srnkou vejít na jednu židličku :D:D Srnka má asi větší zadek než on xD

No jééééé dortíčky od strejdy Matea to je ale süß :D

Tim David a Susan..nooooo

jo docela hezký, ale ta Susan byla oblečená jak na Spartakiádu xD

Jak Hausmutti zjebala Ricarda, když se tam zase něčím cpal :D:D:D takovou by potřeboval Tom doma taky

Lisa a Erwín....jsem čekala, že oni dva budou spolu!

Palec hore hej, to Stay se jim megálně povedlo :D

a ten tríček s postelí, jak na ní Lisa ležela dobré!

Jak Mateo na Erwína, že v těch dortíkách nejsou drogy, že si může vzít :D:D:D

no je fakt, že se tam v nich tak divně rejpal :D:D

No Tománek zase chtěl říct milion věcí na jednou a nějak se do toho zamotal chudák..

Das war, das war, das war...:D:D:D

Bill se tam tak rozkošně usmívá a kroutí hlavičkou ^^

Beatrice a Rico - Wooooow nejvíc se mi to líbilo...jako

jak se Beatrice tý ajiny bála, tak to zvládla megálně dobře :D

Písnička jim oběma sedla :DD

až z toho Billovi spadla srnka ze židle xD

OMG co to má před sebou Mateo, za ty papírový taštičky?

Asi si přinesl večeři xD Kebab :D:D:D Jaj a ty bosý nohy v botách, že mu prej zula ponožky :D

Tim David...docela hezká písnička a ty jeho tanečníci, jak ho tam osahávali :D:D

Bill Tima zjebal a pak se usmíval a otáčel do publika a myslel si snad, že tleskali jemu ne?

Jůůůůů ta Susanina babička xD a její rajčatová polívka D:D:D

Ale ale srnka už je zase na židli, zajímalo by mě jestli si jí Bill zvedl sám nebo nějaký jeho americký asistent :D:D

nebo taky Dieter mu mohl posloužit :D

Já nevím, nemám ráda, když do toho tak moc ta Susan řve :D

OMG co to ta kštice hořícího lesa? Přetáčím na to nekoukám :D:D:D

Erwín prej sem myslel, že mě Dieter má rád tvl do mě dostal! XD Ale Troublemake se mi od něj líbil hej :D:D

Mateo ho chválil, Toman chválil a Erwín jak byl rád :D:D:D

Lisa jako nebylo to špatný a moc se mi líbili ty její šaty :D

Jůůůůů Rico dostal takový hezký překvápko ^^ On si to zaslouží ale!

Nojooooo sem přece věděla, že si Tom to toho penise/pianisty rejpne :D:D:D:D

přesně jsem to věděla! prase jedno!

To je jeho téma, není mottoshow, aby neřekl nebo nenazničil nějakou sprosťárnu že jo?

jakou měl radost, když mohl v přímém přenose vykřikoval penis :D:D:D:D

jako malej!

Beatrice! Skvělá jako vždy :D:D jak chudák Bill smutně koukal, když se šla pomazlit z dědkovi Dietrovi!

Takový kundy tam má v porotě a ona jde k Dietrovi!

:D:D:D to mi hlava nebere!

mě se líbí, jak on vždycky rozhazuje těma rukama :-)

Jakej penis? :D:D:D No jooo Tom je ve svým živlu! Pohlavní orgány to je jeho!

Jak se rozpřahuje a řeší čí pták to teda byl :D:D:D

no jeho naštěstí ne :D:D:D

Joo! Rico braň se!

Tom nemá rozhodně právo dělat si srandu z tvojí angličtiny!

Koloušek #12

OMG ^^

On mě fakt chce zabít tím svým úsměvem!

Fakt že jo!

Doufám, že co nejdřív budou ty fotky a v co největší kvalitě!

už vím, co si nalepím na ty bílý zdi tady! :-*

Ty očíčka šibalský ^^

ale vypadá trochu unaveně šmudla, ty pytle pod očima

asi chudák nemohl spát když si Toman s plastikou užívali :D:D:D:D

^^

To se Tomovi zase něco povedlo :D

"Wenn wir miteinander sprechen, es das wie ein Furz. Es kommt alles direkt raus"

Tom Kaulitz

(když spolu mluvíme, je to jako prd - všechno jde přímo ven)

:D:D:D:D

Tak tohle, je fakt moc!

:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D

Tahle věta se zapíše do dějin! fakt! tleskám xD

přirovnat jejich dvojčecí vztah k prdu, může fakt jenom Toman

a určitě čekal, jak reportérku/y rozesměje a dostane :D

joooo a ještě jedna věta mě dostala:

Ich bin Bills Therapeut und er ist meiner.

^^

Moc hezky řečeno!

I Tom má své dobré dny xD

Prasata :D

Ach ach zlata vůbec nestíhám :-/

včera jsem vůbec neměla náladu a tak semradši ani nic nepřidala, protože by to stálo za starou belu!

dneska se snad už polepším!

Ty vado! Tohle mi tam nějak uniklo xD

Všimla jsem si toho až teď v těhle animkách :D

Tak Tom měl husí kůži až na "žížalce Tomince" jo?

OMG stejně je to komediant! jak naklonil tu hlavu a to radší vědět nechceš xD

Ale naštěstí, hned vedle něj sedí Mateo stejnej úchylák jako on,

kterej tomu nasadil korunu!

Že mu prej ty partie ukázal pod stolem xD

A tím dostal i samotnýho Toma :D:D:D:D

Answers :D

Jůůůůůů jsem ráda, že se našel někdo, kdo se na něco chtěl zeptat :-*

A tady jsou mé odpovědi..pojďme na to!

H♥ : v jakym městě bydlíš? nějak jsem nepochopila jestli jseš v čechách nebo v německu, mintam je snad taky v německu, monica taky... tak si připadam jako jediná kdo sedí v Praze..

Tááák pocházím ze severu Čech - konkrétně Ústí nad Labem a momentálně studuju v Německu, ale ne někde daleko ve vnitrozemí nebo tak. To ne. Je to kousek od Drážďan, takže většinou každý víkend a prázdniny jsem šupky dupky doma. :D

Tommy: Jak se jmenuješ ve skutečnosti? :)

Ouuuu :D To je otázka xD Ve skutečnosti se jmenuju Hana. Ale tady preferuju Dee! xD

Hanzuu: kde bereš náměty na příběhy? už kolikrát jsem přemýšlela, že bych také něco napsala, ale mé náměty by nebyly originální

Jóó..náměty. To se těžko vysvětluje..prostě to příjde samo. Třeba taková "At Christmas" mě napadla, jednou když jsem jela do školy a chumelilo. :D:D:D Tak nějak jsem se zapřemýšlela, zadívala jsem se na padající sníh a za chvíli jsem měla v hlavě hlavní děj a většinou mě vždycky hned napadne i konec :D:D proto si to musím hned někam napsat, abych to nezapomněla.

Poznámky v mobilu už mám skoro přeplněné takovýma útržkama různých povídek, co mě kdy napadli :D Teď už je jenom všechny sepsat :D:D:D

Někdy mě dokonce napadají i celé dialogy některých scén :D ale to málokdy :D většinou tak jenom ta hlavní myšlenka a až ve wordu to pak dostane ten správný šmrc :D

Moníí: Kdy nebo jak jsi začala poslochat tokio Hotel? Viděla jsi je i někdy na živo?

Tak to vím naprosto přesně! V den jejich koncertu v Praze 3.4. 2007!

To jsem prostě věděla, že jsem jim propadla a rvala jsem si vlasy, že jsem na tom koncertě nebyla xD

Nedávno jsem o tom zrovna psala článek tady

Dřív, když bylo to velké šílenství kolem Schrei atd, tak to se mi vyhlo nějakým zázrakem :D

poslouchaly je totiž snad všechny mé neoblíbené i ty normální spolužačky :D:D

Sice se mi DDM na první poslech docela líbila, ale v životě bych to neřekla na hlas. :D

Dodnes vidím jednu spolužačku, jak u mě v pokoji sedí na posteli a div nebrečí, že strašně moc chce Gustava!

A já jsem nad tím jenom protáčela oči. xD

Jop jop, už jsem měla tu čest :-* vidět ty čtyři úžasný kluky naživo!

Poštěstilo se mi na až na Humanoid city :D když jsem Zimmer 483 propásla :D

Koloušek #11

Ochi uchi ^^ jak se culí :-*

prostě k pomilování :-*

Attractive danger *13

Jop, jop tak jsem to přece jenom stihla :-) Trochu to ještě zamotáme, aby to ti dva neměli tak jednoduché že?

Nezapomeňte, že se můžete do zítra ještě na cokoliv zeptat tady. Ptejte se ptejte :D Já nekoušu xDA zítra Vám na vaše otázky odpovím. :D

Užijte si díl! A já jdu na kutě! Zítra po dlouhé době valím do školy! Tak musím být trochu fresh :D:D:D

Plahočili jsme se pomalu po ulici. Teda spíše já se plahočila, protože Tom se o mě prakticky celou dobu opíral.

Neměla jsem mu to za zlé, věděla jsem, že mu je špatně.

Povzdechla jsem si a přidržela si jeho ruku kolem ramen.

"Stalo se něco? Jsem těžký co?" strachoval se hned Tom a snažil se ode mě hned odtáhnout a jít po svých.

"Ne, ne to je v pohodě," pokrčila jsem rameny.

"Opravdu? Klidně mi řekni, já se tam sám nějak doplazím," zachraptěl. Chudáček, nemohla jsem se na něj dívat, jak trpěl. Už abychom byli v hotelovém pokoji a ten jeho známý doktor ho ošetřil.

"Opravdu je to v pořádku, přece tě nenechám ve štychu," mávla jsem nad tím rukou.

---

Zasmál se svým zvonivým smíchem, ale pak se hned bolestí chytil za zraněnou ruku.

"Sakra, už aby ta mrcha byla venku," zanadával si pod vousy, ale já ho stejně slyšela.

Zahnuli jsme za roh domu a ocitli jsme se pár set metrů od mého hotelu.

"Co budeme dělat? Tipuju, že máš už nějaký plán že?" zastavili jsme se u jedné lavičky a Tom se na ni opatrně posadil.

"Jo i ne," vydechl, když dosedl.

"Jak to myslíš? Jo i ne?" zvedla jsem obočí.

"Ty teď půjdeš dovnitř do svého hotelového pokoje, jako by se vůbec nic nestalo ano? To je plán A," vyložil mi.

"A plán B? Jak se tam dostaneš ty?" založila jsem si ruce na prsou.

"Jo tak to je to, co ještě nevím," podrbal se na bradě.

"Jak nevíš?" zadrhl se mi hlas.

"Víš co? Nech taky na chvíli něco na mě ano? Teď tam půjdu a pokusím se dole porozhlédnout, jak bych tě tam mohla propašovat, aby nás nikdo neviděl ano?" vstala jsem rozhodně a nenechala ho ani domluvit.

"Jak myslíš," pokrčil rameny.

"Ale nepokaž to, ještě víc než to je," zasmál se.

"Tssss," vyplázla jsem na něj jazyk.

"Ty se hlavně nehni z místa, nebudu tě hledat po celém Římě," varovala jsem ho.

Další jeho průpovídky už jsem neslyšela, protože jsem se otočila a vydala se k hotelu.

Najednou jsem měla trému a připadala jsem si div ne jako zloděj a to jsem ještě vůbec nic neprováděla. Prostě jsem se jenom vracela do svého hotelového pokoje. A to snad trestné není že ne?

"Dobrý večer," pozdravila jsem na recepci, když jsem si šla vyzvednout svůj hotelový klíč.

"Dobrý večer slečno," pozdravil mě recepční a podával mi můj klíč.

"Děkuji," vzala jsem si od něj klíč a co nejrychleji a zároveň nejméně nejnápadněji jsem se vydala k výtahu.

Když za mnou zaklaply dveře od výtahu musela jsem si vydechnout. Opřela jsem se o stěnu výtahu a pozorovala číslice měnící se podle toho v jakém patře se výtah nacházel.

Neměla jsem absolutně ponětí, jak se Toma dostat. Koukala jsem se u výtahu, ale žádný nouzový východ nebyl v dohledu. Jediný, který jsem zahlédla byl na druhou stranu od recepce, takže člověk by musel projít recepčnímu přímo pod nosem. A to bylo sakra špatný.

Výtah cinknul a zastavil v mém patře. Odrazila jsem se od stěny a mířila ke svému pokoji. Klíčem jsem si otevřela a vešla dovnitř. Hned jsem otevřela okno a vpustila do pokoje trochu svěžího vzduchu. Ten v pokoji byl totálně zadýchaný. Sice tu uklízečka, podle čistých ručníků byla, ale asi zřejmě nevětrala.

Rozhlédla jsem se po pokoji a přemýšlela kolik věcí se stalo od té doby co jsem odsud naposledy vyšla. Kdyby mi to předtím někdo řekl, asi bych nevěřila. Co asi, určitě.

A teď dole čeká postřelenej mafián na to, až mu pomůžu dostat se sem nahoru.

Odhodila jsem kabelku na křeslo a ze skříně vytáhla svou deku, kterou si vždycky na cesty beru. V letadle bývá zima a když letíte dlouho, taková deka přijde vhod.

Vzala jsem jí a rozprostřela po velké manželské posteli, která v mém pokoji byla. Kdyby pak pokojská musela uklízet zakrvácené prostěradlo, to by jí asi bylo kapku divné že?

Páni, já už přemýšlím opravdu jako Tom, kroutila jsem sama nad sebou hlavou.

Co on mě všechno ještě nenaučí. Strávila jsem s ním sotva dva dny a už jednám jako on. Nehledě na ten náš skoro polibek před tím než jsme opustili jeho dům.

Na to se teď naštěstí zapomnělo, vzhledem k těm šílenostem na dálnici a jeho zranění, ale já to mám v hlavě pořád. I přes tu fotku jeho přítelkyně v peněžence. Zajímalo kde teď asi je? Že nebyla v jeho domě. Že si takového přítele jako je Tom nehlídá?

Na to bych teď ale myslet neměla. Hlavní teď je dostat Toma sem nahoru, kousla jsem se do rtu.

Sejdu dolů a třeba ho mezitím něco napadlo. Vyšla jsem z pokoje, vzala si jen kartu od pokoje, zamkla a mířila k výtahu. Přivolala jsem ho a ani jsem nemusela dlouho čekat, protože výtah byl stále v mém patře. Nastoupila jsem zmáčkla tlačítko přízemí a opřela se o stěnu. Stále bez nápadu, jak Toma propašovat dovnitř.

Když jsem procházela okolo recepce znovu ven, recepční na mě už trochu divně koukal. Přijdu a během pěti minut zase odejdu? Jo asi bych taky na sebe trochu divně koukala.

Vyšla jsem z hotelu a mířila k místu, kde jsem před chvilkou Toma nechala. Když jsem měla lavičku na dohled v šoku jsem ze zarazila. Byla prázdná.

A Tom nikde v dohledu. Rozhlédla jsem se kolem sebe, jestli jsem přeci jenom došla k těm správným lavičkám, ale přeci nejsem blbá, vím, kde jsem ho nechala. Nervózně jsem se kousla do rtu. Kam jenom mohl jít? A sám? Je přece raněný.

Jestli se mu něco stane, začala jsem pomalu propadat panice. Co když ho našli naši pronásledovatelé? Napadla mě snad ještě horší varianta, než kdyby odešel sám. Je raněný a oni by s ním určitě slitování neměli.

Nervózně jsem si vjela rukama do vlasů. Kam se jenom mohl podít? Kdybych aspoň já blbá měla číslo jeho mobilu.

Chvíli jsem okolo sebe jenom koukala a doufala třeba, že je někde objeví. Ale po pár minutách jsem to vzdala a vrátila se loudavou chůzí zpátky do hotelu. Dívala jsem se před sebe a v hlavě mi šrotovalo jen jedno. Kde je Tom?

To bylo jediné na co jsem byla schopná myslet. Ani jsem si nevšimla na další nedůvěřivý pohled recepčního, když jsem se zase po pár minutách vrátila.

Potřetí dneska jsem nastoupila do výtahu, automaticky zmáčkla číslo svého patra a opřela se o stěnu. Zavřela jsem oči a v hlavě jsem si vyčítala, že jsem ho tam nechala samotného. Je to moje vina. Nikdy jsem ho tam neměla nechávat. Jestli se mu kvůli mně něco stane, nikdy si to neodpustím.

Dee :-*

Stay :-*

Tééda od tý doby co jí zpívala Lisa s Erwínem jí nemůžu dostat z hlavy!

Je skvělá :D a to jsem jí nemusela! :D:D:D

mě se ale vždycky nějaká písnička zezačátku nelíbí a pak jí zbožňuju

jako tuhle ^^

Sometimes dreams become real *27

Co to s Váma je? dneska? :D:D vůbec žádné komentáře u článků? :-/ doufám, že povídkou Vám udělám radost :D A jestli uvidím ohlas přibude dneska i mafiánská! :D

Cestou do práce jsem se ještě stavila v lékárně a koupila si sirup proti kašli a doufala, že alespoň trochu zabere a nebudu muset jít k doktorovi a zůstat ležet doma.

Když jsem vystoupila z výtahu za doprovodu hlasitého kýchnutí, Monika se na mě hned překvapeně podívala.

"Copak něco na tebe leze?" přivítala mě otázkou.

"Už vlezlo," povzdechla jsem a vysmrkala se do kapesníku.

"Neměla bys raději zůstat doma?" podívala se na mě zkoumavě.

"Už si druhá, kdo mi to říká," zakroutila jsem hlavou.

"Vidíš, měla bys toho svého poslouchat, já mít takového chlapa jako ty," zasnila se.

Protočila jsem oči. Mile ráda bych ti ho přenechala. Vždycky, když jsem se s ní bavila, tak na něj pěla ódu. Kdyby jen věděla.

"Přišlo mi něco?" převedla jsem řeč jinam.

---

"Ne, dnes ne," zakroutila hlavou a já mohla v klidu odejít do své kanceláře.

Zabouchla jsem za sebou dveře a opřela jsem se o ně. Sakra, opravdu mi nebylo dobře. Dneska to tady ještě vydržím a zítra ráno si opravdu dojdu k doktorovi.

Svlékla jsem si kabát, uklidila ho do skříně, zasedla za svůj psací stůl a pustila počítač.

Zatímco se zapínal, měla jsem čas dát si sirup, který jsem si koupila. Zatímco jsem polykala hořkou tekutinu, doufala jsem, že třeba zabere a já nebudu muset zítra k doktorovi.

Protáhla jsem si záda a krk a zrovna se chtěla dát do práce, když se mi v kabelce rozezvonil mobil. Natáhla jsem se pro kabelku a vylovila zvonící telefon. Nálada se mi hned zlepšila o 100 % když jsem si na displeji přečetla Billovo jméno.

"Ahoj srdíčko," přivítal mě svým milým hlasem a ještě milejším oslovením.

"Bylo pak večer všechno v pohodě, když jsem odešel?" zeptal se hned.

"Ehm..jo všechno v pohodě," odpověděla jsem a byla jsem ráda, že mě přitom nevidí. Jen jsem si vzpomněla na to co se potom, když odešel dělo a bylo mi ze mě samé špatně.

"Dobře, to se mi ulevilo," oddechl si na druhé straně.

"Uvidíme se dneska?" začal hned zvesela.

"Bille, víš asi ne, je mi to líto, ale necítím se moc dobře, asi na mě něco leze. Bolí mě hlava a v krku mě pálí jako čert," povzdychla jsem si smutně.

"Jsi nemocná? A byla jsi u doktora?" začal se hned strachovat.

"No ještě ne, ale hned zítra tam budu asi muset zajít," pokrčila jsem rameny.

"Jestli se necítíš dobře, měla bys tam zajít hned," dával mi rady jak moje matka.

"Nejradši bych hned teď k tobě zajel a odvezl tě tam sám a pak bych se o tebe mohl starat, vařil bych ti čaj, dával ti prášky..," vyjmenovával akčně a já se musela usmívat nad jeho starostlivostí a péčí.

"Ach Bille, víš moc dobře, že tohle by se mi líbilo, ze všeho nejvíc," posmutněla jsem.

"Ale taky víš, že to nejde," polkla jsem. Chvíli bylo ticho, slyšela jsem jenom jeho hluboké vydechnutí.

"Zajdu tak zítra slibuju, dneska to v práci ještě vydržím a pak potřebuju ještě nakoupit několik dárku na Vánoce," rychle jsem zamluvila tu trapnou mezeru.

"A nechceš abych šel s tebou?" navrhl mi hned.

"To teda nechci,"zasmála jsem se.

"Jestli chceš být na Vánoce překvapený, co hezkého dostaneš, tak nechoď."

"Adel, prosím tě, hlavně nekupuj nic velkého ano? Nechci žádné velké materiální dárky víš? Jediné co bych si doopravdy přál je, abychom mohli být spolu oficiálně jako pár, abychom spolu bydleli, abychom….,"

"Mlč už," zašeptala jsem.

"Opravdu bys chtěl abychom tohle všechno?" pípla jsem dojatě a překvapeně zároveň. Opravdu mě tím dostal.

"Jistěže ano, nemám sebemenší chuť se o tebe s Lucasem dělit," řekl pevně a vzdorovitě, úplně jsem viděla, jak se u toho musel tvářit.

"Ach Bille, já bych si přála to samé a zrovna včera jsem nad tím přemýšlela a hned po Vánocích to s ním ukončím. Nemá cenu s ním žít, když už ho dávno nemiluju," přiznala jsem se.

"Opravdu a koho miluješ?" zeptal se šibalsky.

"To ti tak řeknu," zasmála jsem se.

"Budu muset končit, Tom mě zase shání, musíme natáčet, ale slib mi prosím, že zítra k tomu doktorovi hned ráno zajdeš!" káral mě.

"Slibuju," pousmála jsem se.

"Miluju tě," dodal na rozloučenou. Cítila jsem, jak mi úplně srdce poskočilo radostí.

"A já tebe," zamumlala jsem, ještě než ukončil hovor.

Položila jsem mobil na desku stolu a zasněně se dívala před sebe. To co Bill řekl bylo prostě krásné. Tak on už taky přemýšlel, nad společným bydlením. Ach, on je zlatý. Právě teď jsem se nemohla dočkat, až svátky konečně skončí a já budu moct od Lukase odejít. Kdyby to tak všechno vyšlo, byla bych neskutečně šťastná.

Bylo teprve půl třetí, když jsem to v práci zabalila. Jednak proto, že zázračný sirup z lékárny, na který jsem spoléhala ani za mák nepomáhal, a taky proto, že jsem se viděla doma v posteli horkým čajem v ruce. Musela jsem ještě na ty zpropadené nákupy vánočních dárků. Zrovna v tuhle chvíli bych celé Vánoce zrušila.

Vešla jsem do přeplněného nákupního centra a hned jsem měla chuť utéct. Venku byla zima jak na severním pólu a tady vevnitř bylo zase totálně přetopeno.

Když jsem se zapřemýšlela, co bych vlastně chtěla koupit za dárky, došlo mi, že absolutně netuším.

Povzdechla jsem si a procházela okolo nazdobených výloh a doufala, že mi něco padne do oka samo od sebe. Co by se Billovi mohlo líbit? Co má rád? Bála jsem se abych se trefila do jeho vkusu. I když to jeho extravagantního vkusu, abych se netrefila. Jemu se líbí snad všechno.

Zabrousila jsem do na pohled opravdu drahých šperků a po dlouhé chvilce rozmýšlení vybrala dva robusní prsteny, přesně takové jako on nosí. Jeden se zlatými ostny a druhý s černým velkým kamenem. Nechala jsem si je, ještě hezky zabalit a hned jsem vycházela z obchodu spokojenější.

Dee :-*

Čepička :D

Jes! Přesně na tuhle fotku jsem si vzpomněla, když jsem ho v tý čepici viděla! :D

Ale okamžitě!

Na té staré vlevo mi megálně připomíná Fantomase xD

si nemůžu pomoct :D:D:D Z toho druhéeho dílu, jak byli v Římě

u Fantomase na tom bále :D:D:D

Tomovy tríčky :D

hola hola...právě jsem dodívala minulou mottoshow..tak zejtra to asi shrnu trošičku :D

ale dneska už nestihnu dopísat dílek...

já vím jsem hrozná, ale zítra se těšte určitě se něco objeví!

Otázečky nechám ještě asi až do neděle a v pondělí se těště na odpovědi :D

jedna mottoshow...

ale spousta času, aby nám Tom předvedl hned několik mistrovských kousků...

mrkejte sami! :D:D:D:D

taková rozkydlá pusinka co? takový si asi s Riou dávají xD

Joooo tenhle tríček ten mám ráda!

ten teď Tom hodně často dělá!

Vcucnutí celé pusy :D:D:D:D

takže to pak je jenom nos, vousy a hned rovnou brada(y)!

Takhle asi zastrašuje nepřítele :D

Ask me :-)

Tak mě napadlo, něco podobného jako dělají kluci na fb :D Do komentářů tohohle článku se mě můžete zeptat na co chcete...něco co Vás zajímá, co byste se ode mě chtěly dozvědět, co byste na blogu chtěly víc nebo méně...nebo tak :D To nechám na Vás!

Ale ne prosím Vás otázky typu "Kdy bude další díl povídky" :D:DD Na to je odpověď zítra! :D

Určitě tu nebude zase tolik otázek jako mají TH na fb... (jestli vůbec nějaké xD) Takže pak snad odpovím na všechny :D Nemá cenu si zakládat nějaké to ask.fm nebo jak se to jmenuje...jednoduše mi otázky napiště do komentářu a je to! Jaké pak tohleto že jo? :D Ještě ale nevím, jestli do tohhle článku nebo jestli udělám nový...to si ještě rozmyslím :D Tak do toho! :D Ptejte se! Dee :-*

Koloušek #10

^^

Uch uch to je moje oblíbená fotka :-*

už je na tapetě!

Zbožnuju ty jeho namakaný ruce ^^

To by bylo objetíčko uuáááááááááááááááá! ♥

Dvojčecí mikinka :D

Jejich společný šatník je už veřejné tajemství :D:D:D

A já si říkala, že jsem tu mikinu už někdy viděla!

Pak jsem to nějak vypustila a teď jsem na fb objevila tohle :D:D:D

Oběma jak sluší :-*

oba jak jí maj rozepnutou, abychom se mohly kochat těma jejich tělíčkama ^^

zajímalo by mě jestli si půjčujou spodní prádlo :D:D:D

nebo mají na ty svoje žížalky každej jiný chlívky? xD

A co my víme, třeba na přístí mottoshow příjde Tom v té srnce jako Bill minule :D

Billi kresbička :D

Dlouuuuho tu nebyla žádná kresbička a tahle je zrovna taková ňu ňu ^^

úplně dokonale je vystihnutej ten jeho roztomilej úsměv :-*

a ten plnej spodní rtík ^^

Perfektisimo :-* Prostě Billi jako živej!

by katerina bayer

source Fb

Sometimes dreams become real *26

To koukáte co? :D:D Jsem si trochu pohnula :D:D:D Musíte to konečně dostat, tam, kam plánuju už od začátku!

Hned jak Bill odešel pouklidila jsem v kuchyni a šla jsem si nahoru lehnout. Dole už bylo všude zhasnuto, tak jsem předpokládala, že Lucas už šel taky spát.

Když jsem ale otevřela dveře do naší ložnice, čekalo mě překvapení. A nemohla jsem řící, že zrovna milé.

Lucas seděl polonahý na posteli a vypadalo to, že čekal až přijdu. Podívala jsem se na něj se zvednutým obočím.

"Půjdeš sem za mnou?" pomrkával na mě.

"Lucasi, dneska ne," povzdychla jsem si.

"Jsem utahaná z práce a ještě jsem musela celé odpoledne vařit večeři," přejela jsem si unaveně dlaní po čele.

"Adele, už zase? Pořád si jenom unavená, nebo tě bolí hlava. Jak je to dlouho, co jsme si spolu naposledy užili hm?" vybalil na mě.

Uhnula jsem pohledem. Měl pravdu. Snažila jsem se vyhýbat jakýmkoli intimnostem s ním.

---

"Jdu se koupat," přešla jsem jeho otázku a chtěla projít do koupelny.

Zastavila mě ale jeho ruka, která mě chytla nad loktem. Otočil mě k sobě a díval se mi smutně do očí.

"Adel, zlato no tak, už se mi po tobě stýskalo," přimhouřil oči.

"Tvoje rty, tvoje vlasy," vztáhl dlaň a pohladil mě s ní po tváři. Neměla jsem na výběr opřela jsem se do jeho dotyku a hrála, že se mi to líbí.

"Lucasi," už jsem se odvažovala, že mu řeknu celou pravdu, ale nenechal mě. Položil mi svůj ukazováček na rty.

"Pššt," zašeptal a tlačil mě před sebou k posteli. Když mě poprvé jemně políbil, chtělo se mi brečet. Chtěla jsem se s ním rozejít, ještě teď, ale neměla jsem k tomu sílu. Nemohla jsem ho opustit týden před Vánoci, to by bylo sprosté.

Musím si vzpomenout na to, jak moc mi tehdy pomohl, na to, že tak kde jsem, jsem jenom díky němu.

Zavřela jsem oči snažila se nemyslet na nic, jenom jsem se tupě nechala líbat a svlékat. Nebyla jsem nikterak činná.

Najednou se mi před očima objevil Billův smutný pohled, když odcházel a viděl, jak mě Lucas objímá a schválně před ním líbá. Bože, bolelo mě u srdce, jen jsem si na něj vzpomněla. Tohle se nikdy nesmí dozvědět.

To poslední co chci aby Bill trpěl.

Přísahám, že dneska to bude naposledy co já a Lucas. Už nikdy víc.

Svátky nějak přetrpím a pak to s ním skoncuju, navždycky. A jestli by Bill souhlasil, mohli bychom žít spolu. Usmála jsem se. Vidina společného života s ním, mi vehnala úsměv do tváře.

"Líbí se ti to?" ozval se Lucas nakřáplým hlasem, když si všiml, že jsem se pousmála.

"Jo," řekla jsem sotva slyšitelně další lež.

Najednou jsem vnímala, že jeho polibky a doteky nebyly takové něžné a procítěné jako Billovy. Teď mi připadaly spíš jako hrubé.

Když bylo po všem a Lucas se ze mě spokojeně odvalil, zachumlala jsem se do peřiny, co nejdál od něj, otočila se na druhou stranu, abych na něj neviděla a snažila se usnout.

Usnout a zapomenout, na to, co se před chvíli stalo. Na to, že jsem Billa vlastně podvedla. I když vlastně oficiálně podvádím já Lucase.

Setřela jsem si z tváře pár slz, které si našly cestu ven a zaslechla, že Lucas už spokojeně pochrupuje. Zato já nemohla usnout ani za nic.

Neustále jsem to měla před očima. Lucasovy nechutné vzdechy. Brrr. Otřepala jsem se. Jak jsem s ním ty roky mohla být?

Teď už jsem věděla, že jakmile bude po svátkách, tak se s Lucasem rozejdu. Mohla bych jet třeba po zbytek svátků a Silvestra k našim do Bavorska.

Nebyla jsem tam už ani nepamatuju.Určitě to udělá radost jak jim tak mě a já si tak ještě utřídím myšlenky a vymyslím, jak se co nejšetrněji rozejít s Lucasem.

Vsadím se, že on pak už stejně půjde do práce, takže nehrozí, že by tam jel se mnou.

Vstala jsem a vydala se do koupelny, konečně se vykoupat, což už jsem měla v plánu předtím.

Napustila jsem si plnou vanu vody a naložila jsem se do ní. Namydlila jsem se sprchovým gelem jako bych snad ze sebe chtěla smýt Lucasovy doteky a polibky.

Zavřela jsem oči, opřela se o chladnou vanu, protože jsem si zapomněla vzít ručník se kterým bych si podložila hlavu a přemýšlela jsem o tom, jak bych si přála vrátit se teď do ložnice, stulit se v Billově náručí a v klidu usnout.

Musím si s ním o tom promluvit, jak on vidí dál naši společnou budoucnost. O společném bydlení jsme vlastně nemluvili, ale připadalo mi, že když mě chtěl představit svému bratrovi, bude to vážné. Oni vlastně bydlí spolu, došlo mi.

To nevím, jak by se mu líbilo, kdyby si mě tam Bill nastěhoval. Ale kdybych před deseti lety věděla, že budu uvažovat, jaké by to bylo bydlet s dvojčaty, asi by mě ze samé radosti trefilo.

Když jsem cítila, že voda ve vaně vychládá, zabalila jsem se do dlouhé osušky a vypustila vodu. Sledovala jsem, jak voda pomalu odtéká a přemýšlela, jestli to všechno zvládnu.

Další velký krok v mém životě. První byl ten, když jsem se z malé bavorské vesničky vydala do velkoměsta. A druhý mě brzy čeká.

Osušila jsem se, vklouzla do své noční košilky a šla jsem si lehnout. Doufala jsem, že po dlouhé koupeli už bych mohla konečně usnout. A opravdu, jen co jsem zalehla nevěděla jsem o světě.

Ráno mě překvapivě neprobudilo zvonění budíku, ale škrábání v krku a ucpaný nos.

To mi ještě chybělo, abych byla nemocná, zaúpěla jsem a sháněla se po kapesníku a kapkách do nosu.

Jen co jsem ulevila ucpanému nosu, polkla jsem a ucítila pekelnou bolest v krku. Už to tak vypadá, dala se do mě nemoc.

Sešla jsem dolů do kuchyně, kde Lucas ještě snídal a postavila si vodu na čaj.

"Dobré ráno, lásko," pozdravil mě a usmíval se od ucha k uchu.

"Dobré," odpověděla jsem krátce a hledala v lince, jestli nemáme nějaký sirup na bolavý krk.

"Jsi v pořádku?" optal se Lucas, asi jsem vypadal hůře než jsem si myslela.

"Asi na mě něco leze," povzdychla jsem si a sedla si na židli vedle něj, poté co jsem vzdala pátraní po sirupu na kašel. Žádný jsem doma neměli.

"Měla bys zůstat doma," konstatoval Lucas a sám se zvedal a uklidil po sobě talířek do dřezu.

"Ne, dneska to nejde, možná až zítra," zakroutila jsem hlavou nad tím, že bych měla zůstat doma.

"Jak myslíš, ale vidím na tobě, že ti není dobře," dal mi pusu na čelo a natáhl se po své aktovce do práce.

"Zatím se měj zlato a nepřetahuj se dneska, když ti není dobře," mrkl na mě a zmizel v garáži.

Nalila jsem si vodu do hrníčku s připraveným čajem a sedla si ke stolu.

To mi ještě chybělo, abych byla nemocná. Ach, určitě to je proto, jak jsem se předevčírem ráno, tak lehce oblékla. Muselo mě ofouknout a teď z toho budu nemocná. Bill to přesně říkal, že jsem se měla obléknout víc. A navíc, ještě jsme pak dlouho stáli před restaurací u aut a loučili se. Až bože, teď si nemůžu dovolit být nemocná. Dneska jdu do práce stůj co stůj. A odpoledne bych se měla podívat na nějaké vánoční dárky. Nemám ani ň.

Dee :-*

Hrrrrrr :D:D

Hrrrrrr ts tsssss :D:D:D:D

Bill si tam přede do mikrofonu jako kocourek ^^

Gustav na tom je vidět, že by nejradši spal :D

Tom tam pohledem nabaluje moderátorku

Geošák, ten tam sedí a pozoruje svůj vzor Tomana :D

nebylo by dobrý, kdyby měl Bill na té noze co má pod sebou skrčenou,

našlápnutý nějaký dáreček od svých psích miláčků :D:D:D

by si hovínko pěkně rozmašíroval po prdeli :D:D:D

Attractive danger *12

Tim David vypadnul koukali jste? Docela mi ho bylo líto :-/ Chudák věděl, že Susan je dál. Ale co se dá dělat! Hlavně že Rico s Beatrice jsou dále :-*

Sobota, 23:25 a já jsem nezapomněla drahoušové ^^ užijte si díl!

"Tady to necháme," rozhodl Tom, když jsme našli jedno malé odlehlé parkoviště. Široko daleko nebylo ani moc lidí a zároveň to bylo kousek od mého hotelu.

"Nechceš mám tam zacouvat já?" optala jsem se ho starostlivě, protože ať se snažil sebevíc viděla jsem na něm, že ho to bolí. Otočil se na mě a věnoval mi pohled, jako bych ho snad urazila, když jsem se ho na to zeptala.

"Zacouvat tam snad ještě zvládnu," ušklíbl se.

"Fajn, jen jsem se ptala," bránila jsem se. Když nechceš pomoct, tak nechtěj.

Musela jsem se dívat jinam, protože bych nesnesla pohled na to jak se s tím mordoval. Když tedy po několika minutách auto dostal, tam kam chtěl, úlevně si oddechl.

---

Podívala jsem se na něj a všimla si, že mu na čele vyskočily kapičky potu. Automaticky, aniž bych nad tím nikterak přemýšlela, jsem se naklonila a dlaní mu je setřela. Zarazila jsem se a svou dlaň přitiskla na jeho čelo. Byl úplně rozpálený.

"Tome, ty máš horečku," dívala jsem se na něj soucitně, ale on uhýbal pohledem a díval se před sebe.

"Blbost, je mi spíš zima než vedro," ušklíbl se.

"Okamžitě zavolej, tomu svému známému doktorovi, aby tady byl co nejdřív," založila jsem si ruce na prsou.

"Ach bože, vy ženský," zabědoval.

"Pořád byste se jenom strachovaly," kroutil hlavou a konečně se mi podíval do očí.

"Nic mi není, jsem v pohodě jasný?!" podíval se mi přímo do očí a zhluboka dýchal, až se mu prudce zvedala hruď a já věděla, že lže, až se mu od pusy práší. Poznám na něm, že není dobře.

"Nic ti není? Jenom tě před pár hodinami postřelili, dostal si z toho horečku a to je v pohodě? Přestaň si hrát na tvrďáka a zavolej tomu svému známému," povzdechla jsem si.

"Chci abys byl v pohodě," pošeptala jsem a neodolala a pohladila ho po tváři.

Vztáhl svojí dlaň a položil jí na tu moji na jeho tváři.

"Děkuju," pousmál se.

"Za co?" podivila jsem se,to jsem absolutně nečekala.

"Vím, že to se mnou myslíš dobře," pokrčil rameny.

Chtěla jsem pomalinku ruku stáhnout, ale jen co jsem ji vykroutila z jeho sevření, hned mě za ní chytil a držel ji v té své.

"A musím přiznat, že mi není úplně nejlíp, asi fakt budu mít horečku," už se mi nedíval do očí ale pozoroval mojí dlaň v té jeho.

"Tak mu zavolej, ať tě může hned ošetřit," řekla jsem tak nějak naměkko. Z něj. A z jeho blízkosti. Zírala jsem do jeho očí, které byly díky horečce skleněné, ale přesto neztrácely svojí čokoládovou krásu. Polkla jsem.

"Ehm, půjdeme?" odkašlala jsem si a přetrhla tak tu trapnou chvíli, která mezi námi vznikla.

"Jo, už bychom měli," souhlasil, pustil mou ruku a kvapně si chtěl postřelenou rukou rozepnout bezpečnostní pás. Když zavil bolestní, otočila jsem se k němu rychlostí blesku a pomohla mu se vyprostit z pásu.

"Kurva, to to bolí," zabědoval a pěvně semkl rty.

"Kulka asi zůstala v ráně," řekli jsme oba zároveň a hned na to se po sobě překvapeně podívali.

"Mysleli jsme oba na to samé," zamumlala jsem. Zase se na mě tak zvláštně díval.

Uhnula jsem pod náporem jeho pohledu. Sundala si vlastní pás a chystala se vystoupit. Ještě jsem se ale na něj otočila.

"Tak jdeš?" pobídla jsem ho, když se stále neměl k činu.

"Jo jasně," trhnul s sebou jako by se probral z transu a opatrně vystoupil.

Vystoupila jsem taky, zabouchla za sebou a rozhlédla se okolo, jako zkušený kriminálník, který utíká před zákonem. No to jsem to teda dopadla, pomyslela jsem se a podívala se na Toma, jak si vede.

Vystoupil. Zabouchl za sebou a hned se chytil za zraněnou ruku. Jeden rukáv měl celý od krve. Mlčky se na mě podíval a přikývl. Jako by mi odsouhlasil, že se můžeme vydat na cestu k hotelu, že je vzduch čistý.

Udělal pár kroků a zakolísal. Rychle se zdravou rukou chytil přední kapoty a pak na ní pomalu dosedl.

"Tome, počkej, pomůžu ti," oběhla jsem bez váhání auto k němu.

"To je dobrý," mávl rukou a pokusil se znovu vstát, ale znovu ho nohy zradily a on se zapotácel.

"Jsi si jistý, že nepotřebuješ pomoct?" popíchla jsem ho.

"Dobře, vzdávám se," zvedl zdravou ruku do vzduchu a otočil se na mě.

"Asi opravdu budu potřebovat tvou podporu," zamrkal.

"Tak pojď ty hrdino," vstala jsem a pomohla jsem mu na nohy. Ruku si přehodil kolem mých ramen a opřel se. Nebyl zrovna lehký jako peříčko, to vám řeknu. Ale za to kolikrát mě on už zachránil, to byla maličkost, co jsem pro něj mohla udělat.

Držela jsem ho kolem pasu a nechala ho ať se o ně opírá.

"Počkej ještě," zastavila jsem se s ním a opřela ho o kapotu.

Natáhla jsem se na zadní sedadla pro mikinu, kterou tam měl položenou.

"Zakryj si s tím tu ruku, máš rukáv trika celý od krve, nemusíme na nás ještě víc přitahovat pozornost," pousmála jsem se na něj.

Jen se na mě pobaveně podíval a kroutil hlavou.

"Co je?" podivila jsem se.

"Myslíš na všechno," usmál se, co mu bolest dovolila.

"To beru jako kompliment," řekla jsem rychle a natáhla se k jeho paži, abych mu zakryla krvavený rukáv a zároveň i červeň, kterou mi svými slovy nahnal do tváří.

"Jdem?" pomohla jsem mu znovu vstát a podepřela ho.

"Jde to?" zeptal se po pár metrech, co jsem ho prakticky táhla.

"Zatím si nestěžuju, tak se moc neptej, nebo začnu," ušklíbla jsem se, ale nemyslela jsem to vážně.

"Už mlčím," zamručel se smíchem.

"To bych ti radila," zamumlala jsem si také se smíchem pod vousy.

Čím blíže jsme byli k hotelu, tím víc jsem byla nervózní. Jak tam raněného Toma vlastně propašuju. Ale jak ho znám, určitě už má nějaký svůj geniální plán.

Dee :-*

Koloušek #09

Bože bože ^^

jak může být tak dokonalej?

Chtělo by to více foteček z tohohle shootu!

A šupem!

:-*

Jak schválně nastavuje ty svoje sexoušský pařátky ^^

4. Mottoshow :D

Omg čtvrtá mottoshow byla prostě luxusní :D:D:D

Začal to Mateo, kterej se přivalil v rudý paruce a květovaným obleku D:D:D

sem myslela, že se z něj poseru :D:D:D:D

On se fakt k těm dvěma retardům hodí :D:D:D

Jak si tam furt pohazoval tou parukou a osahával Tomana :D:D:D:D

Hej, Lisa jak říkala, že mluví sasštinou a ne Hochdeutsch :D

Jo jo kdyby tak mluvili Hochdeutsch u nás všichni, tak by to bylo hned o něčem jiným rištiš?

---

Ale ale čumáčkovi, nefunguje mikrofon? :-/ průser!

A zrovna, když se chtěl vyjádřit :D:D:D

Ale poskok to zachrání a hned přiběhl s dalším mikrofonem :D:D:D

Tak o Billovu řeč nebudeme ošizení že jo?

OMG travesti show :D:D dělaj si prdel?

Nejdřív Ricovi a Erwínovi málem vypadli oči, ale když Hausmutti mezi nima vybírala koho vytáhne na pódium v oblečku, tak oba dělali jako by tam vůbec nebyli :D:D:D

A jak pak se Simone mazlil s kozama kluk jeden!

škoda, že nevzali s sebou i porotu! :-/ Dvojčata se taky rádi fotí s enormníma kozama :D:D:D

Tom s Mateem by se vyřádili :D:D:D

Oproti Timovi Davidovi byl Erwín docela žabař :D:D

Ale když setam objevil Tim David jako Sněhurka :D:D:D:D:D néééééé

ale jak mu to šlo! Úplně mezi "holky" zapadal :D

jakou měl pěknou mašličku :D

a hned se šel objímat s Ricem, kterej mu pochválil nožky :D Jo a Ricardo dostal hlad tak už museli jít :D:D

Ricouš :-* ten je prostě vždycky nej :D:D akorát mi přišlo divný, že zpíval německy :D

u něj se mi líbí ta angličtina :-)

Tim David :D no jako se mi líbil na tý travesti show :D:D:D tak si i vybral mojí oblíbenou písničku!

Tage wie diese! to je moje! Ale ten refrém och och to se mi nelíbílo :-/

Jo jo přesně sem čekala, že si dvojčata rejpnou do tý jeho sukýnky :D:D:D

Tom hned začal něco o penisu a vejcích :D:D

ten má co říkat, když ten svůj kámen mudrců má immer vére schovanej ve volnejch kalhotách :D:D:D

Ale že i Bill měl něco proti sukýnce? :D:D at si vzpomene že jako malej se v ní taky jednou producíroval!

ha v tý červený károvaný :D:D:D

Nééééé bože! Ta Beatricina maminka :D:D::D ta mě dostává uplně nejvíc :D:D:

jak se tam na toho Raula vrhla :D:D:D:D

Bill by jí měl půjčit nějaký prášky na hyperaktivitu :D:D:D

Beatrice je prostě úžasná!

ale přece jenom Typisch deutsch a vzala si naší! Popelku??? od Svobody?? :D:D:D Aha!

Ale zazpívala to nejvíc skvěle! ona je prostě sluníčko

ty její kulisy taky byli úžo žůžo! A Rico jak tam vzadu živě diskutoval s Hausmutti :D:D

Mateo se z toho zapotila palice :D a paruka letěla dolu :D:D

je trapnej, jak jí furt říká, že nechce aby zpívala šlágry!

OMG Toman má mluvit a dělá tam kdo ví co! otáčí se tam jak na pouti a polyká bombony boože!

jako malej Jarda :D:D:D Ale jak Beatrice pochválil Wow! A po svý řeči tu tlamu jak vcucnul :D:D:D

Achjoo Erwín no...

jen jak se tam objevil do půl těla, hned se Tom otočil k Billovi a začal do něj něco hustit :D

"Máme lepší těla co?" xD

Erwín zpíval něco jako bla bla bla verzweifelt a závěr na Dietra a ten už z něj taky vypadal verzweifelt :D:D

Jaj ten Tom jak má v kapsičce kožený rukavičky :D:D jak kdyby se hned po přenose chystal vraždit xD

Susan ta mi připadá, že začíná být sebevědomá až moc, ví že umí zpívat a využívá toho.

Jak si tam dřepla k Mateovi :D:D:D Ten byl štěstím bez sebe a hned se otočil na Toma, jestli to viděl, že si k němu dřepla :D:D:D Tom ale v tu chvíli předstíral žízeň :D

A s Billem to tam pěkně šilo :D jak se kejval do rytmu :D:D:D

Nojooo Kaulitz hned musel Dietrovi říkat, jak jsou botky pohodlný jo?

Takže zítra můžeme čekat, že v nich příjde Dieter? xD

když mu je Bill doporučil :D A on na Billa přece dá že?

Řekla bych ale, že mohli ušetřit za dva polonahé tanečníky a mohli tam svléknout dvojčata :D

Bill měl na sobě jenom takovej cár látky :D že by stačilo jenom trošku trhnout xD

A hýbat se taky umí :D:D:D It´s rainy man :D:D:D pavoučí nožky :D

Jáááj ten Toman jak se toho snaží vždycky hodně a hlavně rychle říct a pak se do toho zamotá,

koktá a mele pátý přes devátý :D

Ach ach závan slunné Itálie Simone!

Je fakt, že mě dneska teda nijak nenadchl, ale je to sympaťák!

a je ho škoda :-/ třeba Erwín, ten se podle mě neměl dostat ani do top 10!

Tom jak tam furt kutil něco s těma sluchátkama :D:D:D:D

asi zlobily xD

Teda ale jako hodně mi zatrnulo, když tam chudáček Ricardo zůstal se Simonem!

Moji dva oblíbenci :-/ a Erwín je v suchu! nejvíc nespravedlnost!

Na Ricardovi bylo úplně vidět jak má strach :-*

a ten jeho malej brácha, jak brečel, až ho musela maminka utěšovat :-(

Simoneho je škoda :-/ byl takovej milej ach jooo...

úplně se bojím kdo vypadne příště! A just Erwín se tam bude držet jako šváb!

A to se říká, že krysy opouštějí loď první :D:D:D

tady to ale neplatí :D:D:D

Ou ouuuuu doufám, že Bill zejtra dorazí celej! po tý prohraný sázce s Dietrem lol :D

Tom měl technické problémy se sluchátkama hahahaha :-)

A Bill neumí tleskat :D:D byl tak hotovej, že se jednou málem netrefil do svý vlastní dlaně xD

jelito :D:D:D

How animals eat their food :D

Viděli jste? Mazec video :D:D:D

6 770 824 shlédnutí?

Je otázka času, kdy to uvidí jeden z Kaulitzů a hodí ho na App nebo na FB což?

hahahahahaha :D

Co my víme třeba si na to budou dvojčátka hrát, až budou papat svoje vegetariánský papání :D

A Tom může být třeba velryba :D

Tomovo Projevy :D

Všichni jste póvl, teď mluví Tom Kaulitz :D

Drž hubu, drž hubu, drž hubu! :D

:D:D:D:D:D:D:D:D:D

Shut up and

zeig mir deine Pflaume!

:D:D:D:D

Takhle doma houkne a Riuška přiběhne jak cvičená opice :D:D:D

BTW. viděly jste to video, jak příjížděj do studia nebo kam?

Zase nějaká nová kára :D:D:D

Já si nemůžu pomoct, ale podobný má myslivec u nás na chalupě :D:D:D:D

Asi jeli kluci zrovna z lesa, byli střílet zajíce :D:D:D

A Bill psal hned mamince, kolik prasat a zajíčků trefil :D

Retard :D

Jůůůůůůůůůůůůůů :D:D:D

Na co jsem zrovna narazila!

Kroutící se Bill zpívající Automatic xD

A tem jeho smích ^^

Georg rozjel Durch den Mosun :D:D:D Wow!

A protože video trvá jenom 5 sekund, Tom nestačil vymyslet nic vtipného

čím by přispěl do mlýna :D

Protože na to, aby mu to všechno došlo, potřebuje sekund 10

:D:D:D:D:D:D

Attractive danger *11

Sůůůprajs :-* Mafián! To koukáte co? :D Vím, že není sobota, ale chtěla jsem Vám udělat radost, když tak dlouho mafiánská nebyla a taky jsem to musela napsat pro tu chuděrku Barborku! Ona se chudák trápí s úkolem :D Tak ať jí to jde lépe od ruky že? A zejtra to oběma Martinům a jedné paruce pěkně ukáže!

Týjo teď koukám, jedenáctej díl :D:D jako Kobra 11 :D:D:D To se nám hodí k tématu :D:D:D No nic, už bych měla jít spát :D:D Úplně se mi zavíraj oči :-* Seee youuuu :D

"Jak do mého hotelu? Jsi postřelenej, potřebuješ ošetřit," rozčilovala jsem se.

"Jestli je kulka v ráně, tak musí neprodleně ven a nedej bože, aby se ti to zanítilo a měl si z toho infekci," začala jsem mu vyjmenovávat, co by se mu mohlo stát.

Radši se na mě ani nepodíval, povzdechl a dál sledoval dálnici před sebou.

"Tome?" založila jsem si ruce na prsou a propalovala ho pohledem.

---

Na zlomek sekundy se na mě podíval a pak si zase přichytil postřelenou ruku a otočil se zpátky k silnici.

"Myslíš, že můžu jenom tak přijít do nemocnice a nechat se ošetřit? Asi těžko," ušklíbl se.

"Hned by se začali vyptávat a šťourat jak se mi to stalo a kdesi cosi, nebo ještě lepší, hned by to napráskali chlupatejm a ještě bych šel sedět," oklepal se Tom, co mu jeho zranění dovolilo.

"Asi si zapomněla, kdo jsem. Na mě by policajti čekali s otevřenou náručí," protočil oči.

Už už jsem se nadechovala k odpovědi, ale znovu se na mě otočil.

"Takže ne, do nemocnice nejedeme," řekl takovým rozhodným tónem, že jsem se vzdala jakýchkoliv možnostem vzdoru.

Chvíli bylo ticho. Ani jeden z nás neměl co říct. Já jsem se vzpamatovávala z dalšího šoku, který jsem s ním zažila a tak nějak jsem tušila, že to nebude asi ani poslední.

Pohledem jsem zase zabloudila k němu a všimla si, že má pistoli položenou na klíně. Pousmála jsem se. Určitě jí má odjištěnou, stačil by jeden neopatrný pohyb a ups Tom by nebyl chlap ale princezna, ušklíbla jsem se ďábelsky.

"Ehm, tu pistoli nebudeš chtít uklidit?" zeptala jsem se nevinně, ale na něj to očividně neplatilo.

Pohledem "nevěřím ti ani slovo" se na mě krátce podíval a pak uhnul.

"Nejdřív ses pistole bála a teď mi nabízíš, že jí uklidíš?" podvedl obočí.

"Nenabízím, jenom se divím, že jí nechceš uklidit, protože..ehm mohla by se třeba stát nehoda a…," nechala jsem vyznít do prázdna, skousla jsem si ret a čekala, až mu to dojde.

Pár sekund jsem čekat musela, ale pak jsem si všimla, jak nakrabatil čelo, vydechl jako býk a střelil po mě pohledem.

"To jsou blbý fóry," zavrtěl hlavou.

"Ale lekl ses?" utahovala jsem si z něj.

Jenom zle zasyčel a tím naše konverzace na několik minut zase skončila. Našpulila jsem rty, jako vždycky když mi něco nedalo a musela jsem o tom přemýšlet.

Co chce teda dělat? Jet do mého hotelu fajn, to vím. Nečeká doufám, že mu já sama budu tu ruku ošetřovat že ne? Nejsem žádnej doktor.

Trhla jsem s sebou, když mlaskl a podchytil si zraněnou ruku víc. Všimla jsem si, že látka jeho trika se víc a víc barví do ruda. Bože můj. Jestli mi tady zkolabuje za volantem, co já budu dělat?

Slyšela další jeho naštvané pomlasknutí.

"Tak se ptej," vybídl mě.

"Cože?" nechápala jsem.

"Neznám tě sice dlouho, ale i za tu chvíli co tě znám, vím, že moc dlouho zticha nevydržíš a určitě ti v hlavě šrotuje milion otázek nemám pravdu?" pousmál se, ale jeho poloúsměv se změnil v bolestný úšklebek.Vzdychla jsem. Bylo mi to líto chudáčka.

"Co chceš dělat?" využila jsem jeho nabídky a ptala se.

"Jedeme k tobě do hotelu, mám známého doktora, zavolám mu snad mi pomůže. Ještě nikdy mě ve štychu nenechal, snad nenechá ani dneska. A jestli jo, tak je mrtvej muž," zatvářil se zákeřně.

Jenom jsem pokývala hlavou. Tohle myslel doslova.

"Spíš bych řekla, že mrtvej muž budeš dřív ty než on, když tě nikdo neošetří," připomněla jsem mu, že na tom není nejlépe.

"To se uvidí," odfrkl si a prudce zatočil a hned na to bolestivě zavyl.

"Sakra," zaklel.

"Jak si myslel to nikdy mě ve štychu nenechal? Ono už někdy bylo nějaké předtím?" zajímala jsem se.

"Jistěže, jednou to odnesla noha a podruhé ruka, ale ta co dneska," vyjmenoval mi své předchozí postřelení.

"A co ty? Kolikrát si byla postřelená?" zasmál se.

"Nikdy jsem neměla zlomenou ani nohu," pokrčila jsem rameny. Asi jsem ho pobavila, protože se zasmál.

Pak už jsem ani neměla náladu se na nic ptát. Vsadím se, že on už má všechno beztak do puntíku naplánované. Mafiáni vždycky musí mít plán B. A když nevyjde ani ten tak plán C.

Za necelé dvě hodiny, kdy jsme spolu prohodili vždycky jen tak pár slov, už jsme projížděli římskými ulicemi.

"Je to ten velký, snobský hotel kousek od centra že?" optal se.

"Jo, přesně ten, máš dobrou paměť, na to že jsi mě sem jenom jednou doprovázel a pak si zmizel," konstatovala jsem.

"Já mám talent na tolik věcí, ani netušíš," dělal ramena.

"Super, ale teď mi je vyjmenovávat nebudeš že ne?" ušklíbla jsem se. Usmál se zase tím svým pohledem a pod vousy si zamumlal, že na to jednou stejně dojde.

Dělala jsem, že jsem ho neslyšela.

"Napadá mě, můžeš zajet do podzemních garáží, odtud se dostanem rovnou k výtahům a nikdo nás neuvidí přicházet," navrhla jsem mu a čekala jsem, že ocení můj skvělý plán. Protože hlavními dveřmi si to tam nakráčet nemůžeme.

Čekala jsem pochvalu a on se na mě místo toho podíval jak na blázna.

"No co je? Co se ti zase nelíbí? Snažím se vymyslet, jak tě propašovat nahoru," bránila jsem se.

"Ok, nápad oceňuju, ale musíš se ještě hodně učit, v takový podzemní garáži v takovém hotelu jako je ten tvůj, stojej pěkně drahý autíčka a to znamená co?" mrknul na mě.

"Nejsem tady ve škole, aby ses mě takhle blbě ptal," ušklíbla jsem se.

"To znamená, že je tam kamera na každém rohu, možná i tam kde si myslíš, že není, tak přece jenom je," objasnil mi svou skvělou teorii.

"No a jak se tam teda chceš dostat?" čekala jsem na jeho skvělej nápad.

"To musím ještě vymyslet," zazubil se.

"Teď se hlavně musíme zbavit auta. Není zrovna v nejlepším stavu," ušklíbl se.

To teda rozhodně nebylo. Vysypané sklo u několika oken a stopy po střílení. Opravdu jsme byli nenápadní.

"Ale nemůžeš ho nechat zase někde daleko," mínila jsem.

"Ztratil si dost krve musíš už být zesláblý," podívala jsem se na něj soucitně.

"Nerad to říkal, ale musím s tebou souhlasit. Učíš se rychle," mrkl na mě a pousmál se.

Dee :-*

Mateo :D

Tak už je mi naprosto jasné, proč měl Mateo tu paruku!

Snažil se oslnit Toma!

Když se mu Riuše přebarvila, tak má slespoň Matea alias Andrease Berga :D

nebo jak se to sám pojmenoval :D

On mu přece říkal, že vypadá ještě líp v reálu než v televizi :D:D:D

Pak už vlásky sundal, asi se mu zapotila pleška :D

Cuddle ♥

Tome, řekni svému bratrovi, že se chci taky pomazlit, tak ať přijede!

Danke Brauni! xD

P.S. Psa ať vezme taky!

Cukříci ^^

Těžko říct, jestli víc pejsek nebo páníček :D

♥

Model Toman

Hááááá koukejte co jsem zasejc objevila!

Jako by to snad ani nebyla montáž :D

Parádní výhled na to jejich slavný tetováníčko

(stejně nepochopim, proč tam mají toho slona v kolečku?!! A pořád mi to vrtá hlavou :D)

Asi chtěj mít pamět jako slon D:D

a nebo že by takovej "chobot" jako slon???? :D:D:D:D

Těžko říct, jeden aby se v těch dvojčatech vyznal! :D:D:D

by Blind Innocence

Vengo del mar :-*

Mega mega mega starý, ale pořád skvělý!

její písničky jsou, alespoň pro mě, prostě nesmrtelný :D

to byly časy Divokýho Anděla :D:D:D no nejvíc :D

Koukaly jste se taky?

Juch ^^

Chjůůůůů ta se povedla! Jako živej!

Elegantní Billi :-*

A ještě s krátkou vlnkou :D

by Prince Elladis

2. mottoshow :D

První společnej song Scream and shout tech 9 byl skvělej prostě!

nejen, že ten song zbožnuju, ale všem to prostě šlo :D Beatrice a Maurice byli skvely!

Song Sarah a Pietra Toma evidentě moc nebral, protože tam v jednom kuse něco hučel do Billa :D

pak scénka s Hausmutti a Raulem jak to mezi nimi jiskří! :D:D:D

už jak minule ho plácala po prdeli :D::D

a v popředí jde vidět Rico, jak se asi právě přihlašuje na svůj facebook :D:D:D

Kalba s Hausmuuti a chudák neplnoletý Erwín musel být doma :-/ a Lisa se očividně bavila i bez něj :D

---

Jůůůů pak následoval Maurice a další moje oblíbená Love´s divine ^^

jako když začal zpívat tak to bylo uplně jak originál od Seala :D

Lisa jako vždycky skvělá, jenom jsem asi trochu jako Mateo a ta její balada mě nenadchla :D:D

OMG Erwín nééé boože na toho mám alergii :D on mi příjde hrozně uječenej :D nechápu kam dala Lisa oči :D

Sem si všimla, jak měli dvojčata sedačky tak blízko u sebe :D:D Asi se tulili :D:D protože mezi Billem a Dietrem a Tomem a Mateem takový mezery, ale dvojčata na sobě nahňahňaný!

No ale samozřejmě tam z Erwína všichni nemohli no :D:D Jak taky jinak že?

Susan ta je prostě v každém kole dokonalá! Ta jakoby lávka se mi líbila!

No Timo, chjoo jednou to ujde jindy ne...ale tohle to se mu hold moc nepovedlo no! ještě to jeho pohupoání v kolenou...

Dieter to přirovnával něčemu se záchodem :D

Bill jak furt, že se mu tam Timo líbí :D Asi v něm vidí svoje mladé já :D ty jeho pohyby při

It´s raining man :D:D:D

Jůůůůů Simone! toho mám díl od dílu radši! Jo jooo italskej song tam vystřihnul a i ty kulisy s italskou tématikou a holky oblečený do italskejch barev :D moc se mi to líbilo :D

Tim David no další můj "oblíbenec" :D:D ale mám ho radši než Erwína :D:D:D:D

Ohoooo tak přece nabídku využil a šel k Dietrovi na pokec? :D:D:D hůůů tady si chtěl někdo šplhnout :D

Tom se při jeho vystoupení drbal v tom svém roztáhlém uchu a pak, když měl Dieter k Timovi proslov, tak si tam rozmazával něco po ruce :D:D

A Beatrice! Na tu se vždycky těším!

Ona je prostě tak nabitá energií pokaždý a přidávám se k Billovi a tomu jak říkál,

že se vždycky rozzáří jenom když jí vidí a že je to jeho nejoblíbenější kandidátka! :D

Dokonce jí mám i radši asi než Susan!

Ona je prostě boží! :D:D:D:D:D A ta její maminka je taky pěkný číslo :D:D Tomovi jak se nelíbíly ty legíny těch kluků :D:D:D No joooo to je tak když jeden závidí, že oni mají víc v kalhotách než on hahahaha!

A radši ať pomlčí! Já jsem taky viděla víc než jsem chtěla v tom jejich novým fotoshootu, jak měl to úchylné tílečko :D

Jůůůůůů a jde se na to! Ricardo! jako poslední a to nejlepší je přeci vždycky na konec že? Ten jejich tělák tam :D:D:D Jak Pat a Mat :D:D:D se z nich poseru :D:D:D:D

Och jéééé Impossible! další moje oblíbená ^^ A Rico je prostě boží!

Mateo byl ohromenej, Tom byl ohromenej a mladší Kaulitz rejpadlo, se musel pustit do jeho prý moc těsného saka

Tssss ať se radši drží svejch XXS triček, který mu teď už taky moc neseděj! :D:D:D

Achjooo chudák Maurice! Jeho vystoupení se mi líbilo víc než třeba malýho Tima omg, co ten tam předváděl, když řekli, že postupuje, no bylo mi trapně za něj! :D:D:D

Chjooo jenom mě ještě štve, že jsem neviděla ten příchod poroty! :-/

Ale třeba to ještě někde objevím!

Bill jak tam říká tak vážně svoje názory a pak se tam objeví ta Tomova hlava a natahuje se pro bonbónek xD

Uch uch ta bílá košilka jak mu sekla! ^^

Sometimes dreams become real *25

Nemyslela jsem to tak, že už mafiána psát nebudu to ne! Ale poslední dva díly měly komentářů po málu, to mě k psaní taky moc nenakoplo plus jsem teď neměla čas ani chuť minulý týden a tak jsem dala přednost Dreams! :D Ale nebojte, až zase chytnu "slinu" a nápad mafián zase bude! A teď jdu rychle ještě na třetí mottoshow! protože za chvíli začíná čtvrtá! že by se Bill dneska nepochlubil, co bude mít na sobě? :D

Tak a teď je to v háji, vzdávala jsem veškeré naděje, protože z tohohle se snad nedalo vybruslit jinak než průserem.

Bill takovou přímou otázku taky určitě nečekal, to jsem si všimla, ale podařilo se mu získat čas na rozmyšlenou tím, že si stačil ještě rychle do pusy strčit sousto.

Hodil po mě jeden malý letmý pohled a zatímco žvýkal a rukou naznačil Lucasovi, musí polknout než mu odpoví.

Cítila jsem v krku sucho jako na poušti a musela jsem se napít. Sáhla jsem po skleničce a tak tak jsem jí udržela v rozklepaných prstech.

"Ne že bych tě šmíroval, ale soused se mi zmínil, že tě tu zahlídl," pokrčil Lucas rameny a čekal na svou odpověď. Tak přece jenom ta svině soused! Pomyslela jsem si.

---

"Jo byl jsem tady," věnoval mu Bill úsměv, když sousto polkl a ještě si na důkaz svých slov přikývnul.

"Vzpomněl jsem si, jak si říkal, že potřebuješ ještě podepsat nějaké ty papíry a protože jsem byl tady nedaleko, tak mě napadlo, že se stavím to podepsat," pokračoval a mě se v tu chvíli trochu ulevilo, to by mu Lucas sežrat mohl.

"No a Adel mi řekla, že tady nejsi a pozvala mě na chvíli na kafe. Chtěl jsem ti původně včera ještě zavolat, kdy bychom to mohli eventuelně podepsat, ale ty jsi mi stihl zavolat dřív," zasmál se a také sáhl po své sklenici.

"No jo máš pravdu, na ty papíry jsem úplně zapomněl," přitakal mu Lucas a podrbal se na bradě. To vypadalo nadějně. Snad to Billovi sežral i s navijákem.

"Bill má pravdu," vložila jsem se do hovoru.

"Úplně jsem ti v neděli zapomněla říct, že se tu stavoval, víš jak mi nebylo dobře, tak jsem na to nějak zapomněla," zatvářila jsem se nejvíc nevinně a doufala jsem, že i nejvíc věrohodně.

"Tak to potom jó, usmál se konečně i Lucas a mě v tu chvíli spadl kámen ze srdce.

"Můžeme těch pár papírů podepsat po večeři že?" kývl Lucas k Billovi.

Ten se jen pousmál a věnoval se znovu svému talíři.

Nadechla jsem se a pomalu se uklidňovala z toho šoku, který jsem právě prožila, když ve mně zase hrklo, když jsem ucítila dotyk teplé dlaně na svém koleně.

Zvedla jsem překvapeně pohled a střetla se s tím Billovým pobaveným. Ach bože. Teď to málem prasklo, ale jemu už očividně otrnulo. Našpulila jsem naštvaně rty a naznačila mu ať svou ruku stáhne.

On ale jen nakrčil nos, zvedl obočí a ruku ještě posunul víc na mé stehno. Trochu jsem se zavrtěla, což neuniklo zase Lucasovi.

"Všechno v pořádku?" zajímal se.

"V tom nejlepším," uculila jsem se křečovitě, protože mi Bill zrovna pevně stiskl stehno. Asi ho zabiju.

Když se Lucas zase věnoval svému talíři, nenápadně jsem ruku strčila pod stůl a Billovu nenechavou ruku vehementně odsunula. Zašklebil se a olízl si rty.

Oplatila jsem mu škleb a vstala, abych odnesla prázdné talíře od polévky, protože konečně i Lucas dojedl a mohla jsem je tedy odnést.

Vzala jsem Lucasův talíř a vložila ho do toho svého. Pak jsem se natáhla naproti pro Billův a on se mi hned ochotně nabídl, že mi to pomůže odnést. Chtěl asi docílit další chvilky o samotě. Pousmála jsem se.

"Myslím, že ty tři talíře zvládnu odnést sama," usmála jsem se na něj.

Dále večeře probíhala v podstatě normálně. Lucas pořád Billa zasypával otázkami ohledně práce a já se usmívala a nebo sem tam přikývla.

Když jsme dojedli i druhý chod a já chtěla znovu odnést talíře a prázdné skleničky, hned se ozval Bill.

"Tentokrát mou pomoc už ale neodmítnete že ne?" přejel si zuby přes spodní ret.

"Ale odmítne," vložil se do toho Lucas a vstával.

"Jsi tady přece host, nebudeš tady nosit nádobí," protočil očima.

"Já ti pomůžu drahá," vzal mi Lucas z rukou několik talířů a vydal se do kuchyně. Věnovala jsem Billovi pohled "to si neměl dělat", chytla do ruky prázdné skleničky a vydala se za Lucasem do kuchyně.

Položila jsem skleničky do dřezu a chystala se hned odejít, ale Lucas mě chytil za ruku. Překvapeně jsem se na něj otočila. Mrkl ke dveřím, aby se ujistil, že Bill není nikde poblíž a pak mi potichu sdělil.

"Ten Bill mi příjde nějaký moc vlezlý, jak se k tobě chová," podíval se mi do očí.

"Vlezlý?" snažila jsem se udržet vážnou tvář.

"Mě příjde naopak moc milý," pokývala jsem hlavou.

"Jsem si myslela, jak si spolu rozumíte," popíchla jsem ho.

"Vždyť si už dokonce tykáte."

"To jo, ale tohle je něco jiného," nadechl se a založil si ruce na prsou. Jen jsem se zasmála, otočila se ke skříňce a dělala, že tam něco děsně důležitě hledám, jenom abych se na něj nemusela dívat.

"No jak myslíš, ale aby na tebe nic nezkoušel," začala se vynořovat Lucasova žárlivost. Kdybys jenom věděl, uchechtla jsem se v duchu a zavřela skříňku, aniž bych z ní něco vyndala.

"Prosím tě, proč by na mě něco zkoušel?" protočila jsem očima, jako by to byla ta největší blbost na světě.

"Určitě někoho má," ušklíbla jsem se a vydala se zpátky do jídelny.

Po dezertu, který jsem narychlo kupovala když jsem jela z práce, protože bych určitě nich upéct nestihla, a který Bill vynášel do nebes, jak moc byl dobrý a tím dal určitě Lucasovi zase důvod z žárlení, se oba přemístili do Lucasovy pracovny.

Sklidila jsem ze stolu, nádobí hodila do myčky a přemýšlela o tom, že to celkem dobře dopadlo. Až na to, že si Lucas myslí, že po mě Bill jede. Usmála jsem se.

Zapnula jsem si lap top, který jsem nechala na stole a zkontrolovala, jestli mi nepřišel nějaký mail.

Až na pár spamů nic důležitého. Zabrousila jsem na novinky ze světa, kde taky nebylo nic moc, co by mě uchvátilo.

Stejně jsem byla ještě trochu na trní, že se třeba Bill přeřekne nebo tak, úplně si oddechnu, až se za Billem zaklapnou dveře.

Po chvilce jako by byli moje služby vyslyšeny, se dveře od pracovny otevřely a slyšela jsem, jak se Bill vymlouvá, že už na něj bratr doma určitě čeká.

Vstala jsem od stolu a vydala se za nimi do chodby, musela jsem se přeci jako správná paní domu taky rozloučit že?

"Tak se mějte hezky ,Bille, a třeba se zase někdy potkáme," řekla jsem mile a podala mu ruku. Už to nebylo tak hrozné, jak když jsme se vítali. Už jsme v tom lhaní uměli chodit.

"Věřím, že ano," pousmál se a nandal si svůj tmavý zimní kabát.

"Měj se hezky," popřál mu i Lucas a objal mě kolem pasu. Zase si hraje na skvělého přítele, ušklíbla jsem se.

"Vy taky a ještě jednou děkuju za skvělou večeři," otočil se ještě ve dveřích Bill a jeho pohled padl na Lucasovu ruku kolem mého pasu.

"Nemáte zač," usmála jsem se.

Dee :-*

Koloušek #08

ňuch ňuch ^^

bobánek můj ♥

Heute heute :D

Taaaaak konečně mám čas a klid na blog a na dokoukání posledních dvou mottoshows :D:D:D ani nemluvím o tom, že jsem neviděla asi ještě dva castingy :D:D:D a zrovna když tam byla Laura! Achjoo to je smůla xD

Takže to pak určitě shnu do nějakého článečku! A taky čekejte dílek povídky! Protože o mafiána nebyl moc zájem :D tak dneska přibude dílek Dreams :D Musím už s tím trochu pohnout a konečně to dopsat :D

Giga kalhoty :D

Jooooooo! 40% Bill a 60 % legs :D

Takový mega giga kalhoty a Billča v nich vypadá tak křehoučce ^^

V první chvíli jsem se úplně lekla, jestli na sobě nemá dokonce sukni,

jak jsou ty kalhoty mega volný! :D:D:D

Ale ta bílá košilka je ňuch ňuch :-*

BTW. Nevíte, kdy bych mohla zkouknout 2. Mottoshow?

Nikdy ji nemůžu celou najít :-/

Video message

To byl ale vtípeček! Hahahaha! Viď Tome? Určitě tvůj nápad :D

A ještě jak to Bill začal říkat s úplně kamennou tváři :D:D:D

Tom ale nezklamal, nevydržel to a začal se pochechtávat a samozřejmě taky drbat že jo?

taková video message trvající ani ne půl minuty, to je dlouhá doba, tak proč se nedrbat...

Riuše asi přitáhla z Filípín nějakou drbací nemoc xD

A taky asi Tomovi přivezla i dáreček! Svetr kterej vytáhla z nějaký popelnice :D:D

Se na to podívejte! Je celej rozpáranej :D

A vidíte vzádu na lince tu pažitku? Večeře! Riuška vaří asi dvojčátkům zrovna nějakou vegetariánskou mňamku! :D

Smažená pažitka po Filipínsku :D

Nebo taky vařil Toma tenhle super svetr je jenom kuchařská zástěra :D

A tu díru si udělal, když krájel chleba :D

A nahoře na poličce zásoba marmeládičky, aby si měl Billík co mazal k snídani na chleba, co mu Tom uřízne :D:D:D

A jako vždy ve videu nechyběla ani psí kulisa...:D

Ale to už jsme si zvykly, že se tu a tam objeví někde nějakej čumák nebo tak...

Ricardo ^^

Hm, co je lepší než si koupit Bravo se srdcervoucí zpovědí dvojčat, že Tom přiznal Riušu (o čemž snad už nikdo nepochyboval, když se za ním pořád táhne jako smrad) a že Bill nikoho nemá?

Koupit si POPCORN s mega plakátem Ricarda :-*

Hahahaha Erwín tam byl taky, ale "jenom" na normálním plakátě :D:D:D

Chudák xD

Sometimes dreams become real *24

Tak jsem se do toho po dlouhé době dala :D Přiznávám, že teď nemám moc času a když nějaký mám tak myslím jen na blbosti :-/

A zrovna dneska jste se ptaly co je s povídkou :D:D:D Tak jsem se akorát trefila. Užijte si díl brouci ^^

Zavřela jsem oči, promnula si kořen nosu a v duchu si stále opakovala, že to zvládneme. Natáhla jsem se po sklenici s vodou, kterou jsem si před chvílí nalila a polkla pár loků vody.

Olízla jsem si rty, sklenici s tichým cinknutím položila zpátky na linku a loudavým krokem jsem se vydala do haly, kde už jsem slyšela Lucase, jak se s Billem vítá, jako by byli kdo ví jací kamarádi.

Stoupla jsem si nejdříve jen mezi dveře a sledovala jak do něj Lucas hustí nějaké ty své vlezlé kecy. Že mu na tom kšeftu opravdu záleží, bylo očividné. Kdyby mohl, připravil by tu Billovi snad i červený koberec.

---

Založila jsem si ruce na prsou a sledovala jak se Bill mile usmívá a přikyvuje, i když si ve skutečnosti myslí něco podobného co já. Obdivovala jsem ho, jak se dokázal tvářit a chovat mile a ještě se usmívat, i když na to třeba vůbec neměl náladu nebo chuť. Už byl asi zvyklý na leda cos.

Mohla jsem si prohlédnout jeho tvář aniž by si všiml, že se na něj dívám, proto a musela jsem uznat že jsem si vybrala dobře. To jsem si myslela, ale už tehdy když jsem si začala s Lucasem, ale jak jsem se mýlila.

Teprve s Billem jsem poznala, to co nikdy předtím. Jediný jeho pohled, úsměv a připadalo mi, že na místě zkolabuju a co teprve jeho doteky a polibky, při těch jsem mu tála v náručí.

Zatřepala jsem hlavou, protože mi došlo, že takové myšlenky jsou na následující asi tak dvě hodiny zakázané.

Když Bill zvedl pohled od Lucase a podíval se za jeho rameno na mě, Lucas automaticky následoval jeho pohled a taky se otočil.

"Á tady jsi zlato," zaculil se a udělal pár kroků ke mně.

Nezapomněl se ke mně hned naklonit a políbit mě na tvář. Má jediné štěstí, že to bylo jen na tvář. Ale i tak jsem cítila výčitky vůči Billovi, který to celé musel sledovat.

Podívala jsem se do jeho očí a naznačila "promiň", když se Lucas zase obrátil směrem k Billovi.

"Adel na Billa si pamatuješ že ano? Potkali jste se na té akci, před třemi měsíci," usmíval se Lucas na všechny strany.

"Ano, myslím, že ano," pokrčila jsem rameny a podala Billovi ruku. Řeknu vám, trapnější to už být nemohlo. Téměř se představovat a podávat ruku někomu, se kterým jsem celý minulý víkend takřka promilovala, bylo opravdu komické. Viděla jsem, jak Billovi jiskří v očích a tak tak, že mu necukají koutky.

Vykulila jsem na něj oči a naznačovala mu ať se krotí. Jen se uculil a naoko mě pozdravil.

Pustil mou ruku a olízl si rty. Bože, ať tohle nedělá. Ne teď.

"Tak prosím tudy do jídelny," předváděl se před ním Lucas až to hezké nebylo.

Bill mi věnoval ještě jeden krátký pohled a následoval Lucase do jídelny.

"Jdu do kuchyně, jídlo bude hned na stole," zavolala jsem za nimi a získala tak pár minut bez jejich společnosti.

Vydechla jsem a znovu se zhluboka nadechla. Dlaněmi jsem se opřela o desku kuchyňské linky a zírala na její vzor.

Lekla jsem se, když se mi pevné paže obmotaly kolem pasu, div jsem nahlas nevyjekla.

"Pšššt," zasmál se mi do ucha Bill a hned na to mě na něj políbil.

"Víš jak jsem se lekla?" oddechla jsem si. Jeho odpovědí mi bylo jenom škodolibé pousmání.

"Co tady vůbec děláš?" nemáš být s Lucasem v jídelně hm?" natočila jsem hlavu na stranu, abych na něj viděla.

"Ne, ne musel jsem nutně na záchod víš?" zavrněl mi do ucha, hrudí se nalepil na má záda a začal můj krk zasypávat polibky.

"Bille, přestaň, jestli nás Lucas načape..," varovala jsem ho.

"Neříkej, že se ti to nelíbí," zeptal se pobaveně.

"To neříkám, ale teď to nejde," snažila jsem se ho od sebe odstrčit, ale byl jako pijavice.

Po chvíli jsem s ním přestala bojovat a podvolila se jeho dotekům a polibkům. Srdce mi bušilo jako splašené, akorát si nejsem jistá, jestli to bylo Billovou přítomností nebo spíš tím adrenalinem, aby nás Lucas nenačapal.

Billovy dlaně mi sjely na boky a prudce mě k němu otočily čelem. Roztomile podvedl obočí, jako to uměl jenom on a konečně mě políbil na rty.

Připadalo mi, že to byla snad věčnost, co jsem se jich mohla dotýkat naposledy. Někdo byl závislý na cigaretách, někdo na drogách a já na Billových rtech.

Dlaněmi jsem vyjela po jeho vypracované hrudi a ruce spojila za jeho krkem.

A teď jsem to byla já, kdo si začínal určovat divočejší tempo. Když on mě umí, vždycky tak rozdráždit.

Z extáze mě probraly až kroky, které se nesly chodbou směrem do kuchyně.

Hrklo mě jako ve starých hodinách a vší silou, kterou jsem v sobě našla jsem od sebe Billa odtáhla.

Udiveně se na mě podíval, ale když jsem se na něj výmluvně podívala a když sám uslyšel v chodbě kroky, pochopil a sám ode mě téměř odskočil.

V hlavě mi to šrotovalo, až se mi hlava musela zavařit. Věděla jsem, že zbývají jen sekundy a my si musíme vymyslet set sakra dobrou výmluvu.

Očima jsem těkala po místnosti a zastavila se o láhev minerálky na stole. Drkla jsem Billa do ruky a kývla k láhvi. Jen se podíval a hned pochopil. Otočila jsem se k lince a chtěla vytáhnout skleničku, ale to už jsem slyšela Lucase projít dveřmi do kuchyně.

"Zlatíčko, už…," začal, ale zarazil se, když si všiml Billa postávajícího kousek ode mě.

"Ah nevěděl jsem, že jsi tady taky," pousmál se. Ty? Tak oni si chlapi stihli už i potykat hm, pomyslela jsem si.

"Potřeboval jsem znovu doplnit tekutiny," pokrčil rameny Bill a poděkoval mi, když jsem mu podala sklenici s vodou.

"Měl si mi říct hned, nalil bych ti," podíval se podezřívavě Lucas.

"Táááák už je to hotové, jděte si sednout já to za chvíli přinesu," vybídla jsem ty dva a přerušila tak jejich konverzaci.

Z mísy na polévku jsem nám třem opatrně nalila na talíře a popřála dobrou chuť. Bill seděl naproti mně a Lucas vedle mě.

Pustila jsem se do polévky a snažila se soustředit na nudle a knedlíčky v ní, ale mé myšlenky byly na míle daleko. Dumala jsem nad tím, jestli nás třeba Lucas nemohl slyšet. Proč by se jinak tvářil tak podezřívavě.

Bill s Lucasem nebo tedy spíš Lucas s Billem zahájili hovor jak jinak než na jejich super kšeft, takže jsem je poslouchala jen tak na půl ucha a sem tam přikývla nebo se usmála.

"Slyšel jsem, že jsi se tu v pátek stavoval?" zeptal se Lucas Billa přímo a tuhle otázku jsem už zaznamenala a velmi zřetelně, ještě štěstí, že jsem v puse neměla soustu, jinak bych se asi udusila. Krve by se ve mně v tu chvíli nedořezal. Netušila jsem, jak se to mohl dozvědět, že by od sousedů? Jestli jo, tak už je v životě nepozdravím. Podívala jsem se na Billa a čekala, co odpoví.

Dee :-*